Bývalý velitel sil NATO v Afghánistánu generál John R. Allen konspiroval spolu s generálem Davidem Petraeusem na sabotáži syrského mírového plánu při Konferenci Ženeva 1. President Barack Obama mu určil dohled a podařilo se mu zabránit, aby byl jmenován šéfem NATO. Avšak i přesto se mu podařilo zůstat v úřadu i přes obvinění proti němu (spolu s tím, kdy byl Petraesus nucen k rezignaci z vedení CIA). Stal se velitelem anti-Daeshské vojenské koalice a podporuje ty lumpárny, které generál Petraeus vedl z Globálního institutu Kohlberg Kravis Robertse. Je ředitelem Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS), mozkového trustu „liberálních jestřábů“.

Když se v roce 2001 president George W. Bush rozhodl Sýrii uvést na svůj seznam cílů ke zničení, tak měl tři cíle:
 Zlomit „Osu odporu“ a povzbudit izraelskou expanzi;
 Natáhnout ruce k ohromným rezervám plynu;
 Překreslit mapu „Širšího Středního východu“;

Ty válečné plány, co v letech 2005 a 2006 selhaly, nakonec začaly nabývat tvar ve formě „Arabského jara“ v roce 2011: v novém typu válčení 4. generace, které přivádělo k moci Muslimské bratrstvo. Avšak Syrský lid se po roce mediálních manipulací vytrhl ze své apatie a podpořil svoji armádu. Francie se z této hry po vystoupení Baba Amra stáhla, zatímco Spojené státy s Ruskem si začali tento region v červnu 2012 dělit na Konferenci Ženeva 1. Ale k překvapení všech se podařilo Izraeli převrátit jednací stůl, když mu s tím pomohl nový francouzský president Francois Hollande, US ministryně zahraničí Hillary Clinton a ředitel CIA David Petraeus. Takže tento region začala zalívat krví druhá válka Nicaraguyského typu, tentokrát přiživovaná neustálým přílivem nových žoldnéřů. Avšak i tahle válka selhala, aniž by však došlo k trvalému míru. Naopak John Kerry změnil formát konference Ženeva 2 dny před tím a pokusil se ji přetvořit na pro-Saúdské fórum. A během tohoto rozvratu přišla třetí válka s Daesh: kdy se náhle maličká skupina několika stovek džihádistů přeměnila na obrovskou armádu s více než 200 000 dobře vybavených mužů, a ta zahájila útok na sunnitskou část Iráku a Syrskou poušť.

Před několika měsíci jsem vysvětloval, že projekt Daesh odpovídá americké mapě nového rozdělení Středního východu, kterou v roce 2013 zveřejnil Robin Wright v New York Times [1]. Americký plán na pokračování Syket-Picotova dělení Středního východu má v úmyslu další drastické zmenšení Sýrie. Také, když USA – poté, co si počkali na Daesh, až dokončí etnické čistky v Iráku, kvůli nimž byl Daesh vytvořen – začaly s bombardováním těchto džihádistů, tak vyvstala otázka, zda by se území osvobozená od Daesh měla vrátit Bagdádu a Damašku.

Jelikož Spojené státy odmítly koordinovat své vojenské akce proti Daesh se Sýrií a vzhledem k faktu, že Rusko připravuje mírovou konferenci, tak „liberální jestřábi“ ve Washingtonu stanovili nové cíle.

Jelikož Syrský lid neuvěřil v tu „revoluci“, kterou mu podbízela al-Jazeera a spol., a jelikož odmítl podpořit Contras proti Republice, tak není v krátkodobém výhledu „změna režimu“ možná. Je už jasné, že je tu nová ústava, ač jakkoliv nedokonalá, jak pro republiku, tak pro demokracii; a to, že president Bashar al-Assad byl zvolen 63% voličů (přičemž jich 88% hlasovalo!). Spojené státy musí tedy svou rétoriku trochu adaptovat na realitu.

„Mírový“ plán „liberálních jestřábů“ se tedy zaměřuje na dosažení původních cílů přes rozdělení Sýrie na dvě: na oblast ovládanou Damaškem a další oblast ovládanou „umírněnými rebely“ (čti: Pentagonem). Republika má mít Středomořské pobřeží a Pentagon Syrskou poušť a tedy plynové rezervy (je to tak řečeno ta zóna Daesh, osvobozená nálety generála Johna Allena). „Liberální jestřábi“ podle jejich vlastních slov ponechají Syrskému lidu jen 30% jeho území!

Překreslená mapa podle Robina Wrighta

Princip je jednoduchý: v současnosti Republika kontroluje všechna významná města kromě Rakka a malé části Aleppa, ale nikdo nemůže říci, že by kontroloval rozsáhlou poušť, ani vláda, ani džihádisté. A tak Pentagon navrhuje, aby všechno, co úplně jasně nekontroluje Damašek, právoplatně připadlo žoldnéřům!

To není všechno. Jelikož si Syřané zvolili Bashara Assada, tak mu bude dovoleno zůstat u moci, ale ne jeho soukromým konzultantům. Opravdu všichni vědí, že syrskému státu se dařilo vzdorovat zahraniční agresi, protože má svou tajnou složku, kterou je těžké identifikovat a tudíž i zlikvidovat. Tahle temnota byla do něj zabudována zakladatelem moderní Sýrie presidentem Hafez al-Assadem, aby se dalo vzdorovat Izraeli. Tato část se v ústavní reformě z roku 2012 neztratila, ale postavila pod presidenta odpovědného národu. Ač v minulosti bohužel někteří lidé tuto temnotu zneužívali ke svému vlastnímu zisku, tak zbavit se jí by znamenalo zbavit za těchto podmínek nezávislosti.

Někteří samozřejmě řeknou, že „liberální jestřábi“ nemohou doufat v dosažení tohoto plánu v jeho úplnosti. Ale realizace byť i jeho jedné setiny učiní z nové války nevyhnutelnost.

Proto musí Sýrie žádat jako předběžnou podmínku jakékoliv mírové konference, aby územní celistvost země nebyla předmětem diskuse.

Překlad
Miroslav Pavlíček
Zdroj
Al-Watan(Sýrie)

[1Imagining a Remapped Middle East”, Robin Wright, The New York Times Sunday Review, 28 septembre 2013.