Útok v Moskvě připomíná vazby mezi islamisty a "integrálními nacionalisty" v Kyjevě
napsal(a) Thierry Meyssan
Nezáleží na tom, zda útok na diváky koncertu v moskevské Crocus City Hall plánoval Daeš s Ukrajinci, nebo bez nich: tito lidé jsou zvyklí spolupracovat.
Děje se tak už tři čtvrtě století, ale stále to není součástí kolektivního vědomí: „integrální nacionalisté“, kteří jsou nyní u moci v Kyjevě, spolupracují s Muslimským bratrstvem a jeho milicemi pod dohledem anglosaských tajných služeb. Jejich základní funkcí je boj proti Rusům.
22. března 2024 zaútočilo komando čtyř bojovníků na diváky rockového koncertu v městské hale Crocus v Krasnogorsku (předměstí severovýchodně od Moskvy) a zabilo 140 lidí a 115 dalších zranilo. Poté budovu zapálili.
Teroristické komando bylo zastaveno Rusy, když se snažilo překročit hranice na Ukrajinu, kde bylo očekáváno na druhé straně. Byli identifikováni jako Tádžikové. Přiznali se, že byli naverbováni přes internet, aby zabíjeli za peníze. Uvedli, že se svým zaměstnavatelem nebyli v kontaktu. Byla však u nich nalezena vizitka na jméno Dmytro Jaroš. Vzhledem k tomu, že Jaroš byl zakladatelem milice Pravý sektor, číslem 2 v ukrajinské bezpečnostní radě a poté poradcem šéfa armády, ruské orgány okamžitě obvinily Ukrajinu. Jaroš popřel, že by se na tom jeho země podílela [1]. Zatčeno bylo také sedm kompliců.
Ruská protiteroristická policie teroristy brutláně mučila a své mučení natáčela. Veřejnoprávní televize tyto záběry ukázala a komentovala. Ruská kultura je evropská i asijská. Rusové necítí žádnou empatii ke zločincům.
K útoku se přihlásil Daeš, čímž utnul obvinění z ruské operace pod falešnou vlajkou. Tito teroristé nebyli fanatici, ale profesionálové. Neobětovali se na veřejnosti, ale utekli, stejně jako ti, kteří v roce 2015 zaútočili v Paříži a Saint-Denis a zabili 130 lidí, zejména na rockovém koncertě Bataclan. Nejednali tedy z nenávisti k Rusku, ale v rámci vojenské operace, jejíž strategické důsledky byly předem promyšlené.
Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost USA Adrienne Watsonové jsou za útok odpovědní výhradně teroristé Islámského státu. Řada komentátorů odsoudila jakékoli spojení islámské organizace a stoupenců vlády v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z reflexivního útoku na Ukrajinu. Přesto ruský prezident Vladimir Putin setrval ve svých obviněních výhradně na Kyjevu a Daeš ignoroval.
Od roku 2014 a svržení zvoleného ukrajinského prezidenta jsme pravidelně upozorňovali na vazby mezi mainstreamovými nacionalisty a islamisty, a zejména na roli Dmytra Jaroše. Fakta hovoří sama za sebe. Nevíme, zda tento útok organizovali Ukrajinci, ale je jasné, že útočníky velmi dobře znali: ukrajinští mainstreamoví nacionalisté a džihádisté spolu bojují už tři čtvrtě století.
– Před druhou světovou válkou navázalo Muslimské bratrstvo spojení s nacisty proti Britům. Není divu, že všechna tehdejší antikolonialistická hnutí (včetně indického M. K. Gándhího) se při hledání spojence přirozeně obrátila k Ose. Obecně se od Osy distancovaly, jakmile si ověřily její rasismus na místě. Bratrstvo však v průběhu let využívalo dotací z Třetí říše [2] a tyto vazby udržovalo po celou dobu války. Když po osvobození britské tajné služby a Spojené státy získaly zpět mnoho nacistických vůdců a recyklovaly je ve své „studené válce“ proti Sovětům, získaly zpět i vedení Muslimského bratrstva. Bylo tedy jen přirozené, že CIA získala Gerharda von Mendeho, nacistického specialistu na islám v Sovětském svazu, pro spolupráci se Saídem Ramadánem, zetěm zakladatele Bratrstva. Ramadán vedl pořad v pákistánském veřejnoprávním rozhlase [3], a tak ho CIA umístila do Mnichova do Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Tam vedl pořad pro sovětské muslimy a seznámil se se Stepanem Banderou, vůdcem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), a jeho pravou rukou Jaroslavem Štětkou, bývalým ukrajinským nacistickým premiérem. Byli to právě „banderovci“ (Kreml je označuje za „ukrajinské nacisty“, ale sami sebe nazývají „integrálními nacionalisty“), kteří v roce 2014 provedli státní převrat (“euromajdan“) proti zvolenému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi [4].
[...]
– V 70. letech 20. století se saúdský miliardář Usáma bin Ládin účastnil setkání Světové antikomunistické ligy, které organizovali Čankajšek a ... Jaroslav Štětina [5]. Usáma bin Ládin byl členem Bratrstva a byl vyškolen bratrem Sajjida Qutba, stratéga Bratrstva a teoretika džihádu. Právě v této souvislosti byl Spojenými státy vybrán, aby se stal vůdcem mudžáhidů v Afghánistánu proti Sovětům.
– Nacisté a islamisté spolu opět bojovali proti Rusům při vytváření Islámského emirátu Ičkerija (druhá čečenská válka, 1999-2000). Přesnou dokumentaci jejich účasti jsem však nenašel.
– Dne 8. května 2007 v Ternopolu (západní Ukrajina) vytvořili z iniciativy CIA „integrální nacionalisté“ z Ukrajinské lidové sebeobrany a islamisté z Muslimského bratrstva protiruskou „antiimperialistickou frontu“ pod společným předsednictvím emíra Ičkerija Dokky Umarova a Dmytra Jaroše (který mezitím obnovil Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery). Setkání se zúčastnily organizace z Litvy, Polska, Ukrajiny a Ruska, včetně islamistických separatistů z Krymu, Adygeji, Dagestánu, Ingušska, Kabardino-Balkarie, Karačajevsko-Čerkeska, Osetie a Čečenska. Dokka Umarov, který tam kvůli mezinárodním sankcím nemohl přijet, nechal přečíst svůj příspěvek [6].
– Od listopadu 2013 do února 2014 provedli ukrajinští integrální nacionalisté „Revoluci důstojnosti“ pod dohledem Straussové Victorie Nulandové, tehdejší náměstkyně ministra zahraničí pro euroasijské záležitosti. Západní tisk tvrdil, že prezidentova policie střílela do davu. Kyjevský soud naopak později zjistil, že neznámí střelci na střechách domů stříleli na demonstranty a policisty současně, což je metoda, kterou CIA již použila v mnoha jiných zemích k vyvolání pseudorevolucí.
Vůdce islámského mládežnického hnutí Azatlik, Rus Naïl Nabiullin, odešel vést džihád proti syrským muslimům v tradici Bratrstva. Poté se vrátil na Ukrajinu a se svými bojovníky se zúčastnil státního převratu [7].
– Podle New York Times se v Donbasu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu angažovaly prapory šejka Manúra a Džochara Doudajeva, složené převážně z Čečenců z Gruzie a Uzbekistánu, a prapor Krym, složený z Tatarů, které všechny bojovaly proti muslimům v Sýrii, a to integrálními nacionalisty v Kyjevě [8].
– V srpnu 2015 založil tatarský vůdce Mustafa Džemilev v Ankaře (Türkiye) Mezinárodní muslimskou brigádu, jejímž cílem bylo získat zpět Krym od Ruska. Přijal ho turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se zavázal tyto džihádisty financovat [9]. Tato milice je závislá na Hizb ut-Tahrir, odštěpeném oddílu Bratrstva. Sdružuje bojovníky z Tatarstánu a Čečenska (Rusko), Uzbekistánu, Ázerbájdžánu a Meschetie (Gruzie). Sídlila v Chersonu, ale její úloha se omezovala na sabotáže, které připravily Krym o pitnou vodu a elektřinu, protože tatarské obyvatelstvo se spojilo s Moskvou.
– Podle listu Wall Street Journal se v Súdánu již měsíc shromažďuje asi stovka komand ukrajinských speciálních sil na podporu generála Abdel Fattáha al-Burhána [10]. Ten odcestoval do Libye, aby se setkal s bývalým muftím El-Sadeqem el-Gheryanim, uznávaným vůdcem Muslimského bratrstva. Vyslal za něj také komando, které za něj bojuje po boku Ukrajinců. Právě tato podpora umožnila generálu al-Burhamovi 12. března 2024 znovu dobýt Karthúm od sil jeho rivala, „generála“ Mohameda Hamdana Dogola (známého jako „Hemeti“).
Již dvě desetiletí dokumentujeme manipulaci islamistů anglosaskými tajnými službami. Neexistuje žádné přesvědčivé vysvětlení pro 11. září [11], válku proti Iráku nebo „arabské jaro“ [12]. Tuto pravdu budou jen těžko přijímat ti, kteří věří, že válka na Ukrajině není nic jiného než ruská agrese a že ukrajinští „integrální nacionalisté“ bojují pouze za svou zemi a ve své zemi.
[2] National Archives War Office, Dossier 208 (Military Intelligence, Middle East and Egypt), File 502, 23 octobre 1939, « Note on Wilhelm Stellborgen ».
[3] NARA (National Archives and Records Administration) RG 59 (General Records of the Department of State), Decimal Files, 1950-1954, 511.80/7-2753, Ambassade des États-Unis en Égypte, dépêche de Jefferson Caffery au Département d’État, « Colloquium on Islamic Culture and Saeed Ramadhan », 27 juillet 1953.
politický konzultant, francouzský spisovatel a zakladatel a předseda Voltaire Network. V roce 2002 se proslavil knihou Velký podvod o útocích z 11. září 2001, které popisuje jako operaci pod falešnou vlajkou vlády a vojenskoprůmyslového komplexu USA s cílem ospravedlnění válek proti Afghánistánu a Iráku. V roce 2012 odešel do exilu v Sýrii.
Článek na Voltaire Network může být volně uveřejňován za předpokladu, že je uveden zdroj, je respektována jeho celistvost a není používán pro komerční účely (licence CC BY-NC-ND).
Zdroj: “Útok v Moskvě připomíná vazby mezi islamisty a "integrálními nacionalisty" v Kyjevě”, napsal(a) Thierry Meyssan, Zvědavec (Česko) , Voltaire Network, 2. dubna 2024, www.voltairenet.org/article220674.html
Navštěvujete tuto stránku, neboť hledáte kvalitní analýzy, které vám umožňují vytvořit si vlastní chápání dnešního světa. Abychom mohli pokračovat v naší práci, potřebujeme Vaši podporu. Pomozte nám zasláním příspěvku.
We publish a weekly bulletin, Voltaire, international newsletter, intended for all those who want to follow live the end of Western hegemony and the transition to a multipolar world.
It consists of dispatches from all over the world. They are contextualized to help understand the issues.
This exceptional tool is available by subscription only.
–annual subscription: 500 euros