Ruská armáda se zapojuje do Sýrie, dodává zbraně, poradce a zpravodajství

Poté, co Rusko vyjednávalo o regionální alianci proti Islamistickému emirátu, která by měla zahrnovat Saúdskou Arábii, Sýrii a Turecko, náhle tuto svou strategii opustilo poté, co Turecko udělalo obrat čelem vzad. Ankara se ve skutečnosti rozhodla zpřetrhat veškeré vazby s Moskvou a bez řádného motivu zrušila kontrakt na plynovod Turecký proud, vytvořila partnerství s Ukrajinou a mezinárodní Islamistickou brigádu za účelem destabilizace Krymu [1]. Rovněž přispěchala na pomoc Islamistickému emirátu v jeho boji proti Kurdům z PKK a YPG.

Ve stejném směru se zavázal změnit svou strategii i Bílý dům následně po manévrech generála Johna Allena, který souhlasil, že presidentu Recep Tyyip Erdo?anovi pomůže vytvořit v Severní Sýrii „bezpečnou zónu“ pro Islamistický emirát [2].

Nakonec se ale Moskva dohodla s Washingtonem na koordinaci při:
– Odstranění raket Patriot umístěných v Turecku;
– Vytvoření rusko-syrské vojenské komise.

Konec bezletové zóny

Rakety patriot instalovalo NATO v Turecku v lednu 2013, aby zabránily Syrskému letectvu v nasazení u hranic. V důsledku toho se mohli zmocnit Severu země džihádisté z Fronty Al-Nusra (al-Kaiída) a od léta 2014 byla tato bezletová zóna okupovaná Islamistickým emirátem.

A tak během bitvy o Kobane nemohlo Syrské letectvo Islamistický emirát bombardovat a Sýrii nezbývalo než se pokoušet o pozemní útok k záchraně tohoto města. Jelikož nebyla schopná prorazit posledními třiceti kilometry, prezentoval tisk Atlanticistů kurdské síly YPG jako nezávislé na Damašku, ač je Syrská arabská republika zásobovala zbraněmi a platila jejich vojáky.

Rakety Patriot původně vyslané Německem a Holandskem jsou dnes německé a španělské. Ty nejdříve projdou revizí a modernizací a pak budou znovu nasazeny v Litvě na hranicích Ruska.

Vstup Ruské armády do války v Sýrii

Ač se Rusko od počátku konfliktu zdržovalo účasti v bojových operacích, tak teď vytvořilo Rusko-syrskou vojenskou komisi. Ale ovšem NATO, které zorganizovalo všechny ty události týkající se tzv. „Arabského jara“ včetně války proti Sýrii a koordinovaných džihádistických skupin a jejich libyjských a syrských kolaborantů zvaných „rebelové“ z turecké základny v Izmiru [3] sem teď také umístilo LancCom (velitelství pozemních vojsk 28 členských států Atlantické aliance).

Během několika týdnů dorazilo do Damašku mnoho vojenských poradců.

Dodali tam i šest Mikoljan-Gurevič Mig-31. Tyto letouny jsou nejlepší přepadové stíhače na světě. Koupeny byly už v roce 2007, ale kontrakt byl zmrazen. Jejich dodávka nebyla postižena zbrojním embargem, jelikož jich nesmí být použit k udržování zákona a pořádku, ale jen k národní obraně, v tomto případě proti možnému vměšování Izraele nebo Turecka. Tyto dva státy během této války pod různými záminkami jednaly na podporu džihádistů, kdykoliv se tito dostali do potíží.

A tak např. 30. ledna 2013 Tsahal bombardoval Středisko vojenského výzkumu v Jemraya pod záminkou zničení zbraní určených pro Hizballáh. Tento útok byl ve skutečnosti zaměřený na zničení komunikačního kufříku ukořistěného Syrskou arabskou armádou, který obsahoval satelitní data NATO, aby je nestihli rozluštit [4]
. Operace proběhla pod velením Izraelského letectva s koordinací se Svobodnou syrskou armádou, kterou vedli důstojníci z Francouzské cizinecké legie pod dohledem LandCom NATO.

Spolu s tím Ruská armáda poprvé dodala Sýrii satelitní snímky. Toto rozhodnutí, na které se čekalo pět let, mění vojenskou situaci. Před tím ve skutečnosti džihádisté často Syrské arabské armádě unikli díky satelitním snímkům dodávaným v reálném čase od NATO. Přesto to ale vypadá, že posledních šest měsíců se už NATO s Islamistickým emirátem o své zpravodajství nedělí, nýbrž že se už dělí jen s Frontou Al-Nusra (al-Kaiída).

Nakonec mají ruští vojenští poradci hojnost informací, kterých využijí k prostudování možnosti mezinárodního nasazení pod vlajkou OSN. Musí podat do Kremlu zprávu, která rovněž prostuduje možnost ruské operace stejně jako společné operace Smluvní organizace o kolektivní bezpečnosti (CSTO).

CSTO bude mít 15. září zasedání v Dušanbe v Tádžikistánu. Nasazení CSTO bylo předjímáno už v červnu 2012 během příprav „Konference Ženeva 1“ [5]. Tato vojenská aliance ve skutečnosti zahrnuje tři státy s muslimským obyvatelstvem – Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán, které jsou k boji proti teroristům, kteří o sobě tvrdí, že jsou islamisté, lépe připraveny než Rusko. V současnosti však CSTO nemá žádnou dohodu s OSN k provedení mírových operací. Tato situace se řešila 28. září 2012 a šlo by ji uplatnit rovněž v Afghánistánu zrovna tak jako v Sýrii [6].

Hranice spolupráce mezi Kremlem a Bílým domem

Spolupráce mezi Kremlem a Bílým domem má ale každopádně své meze – Rusko chce vyhubit džihádisty, než se obrátí proti němu, zatímco Spojené státy doufají, že některé z nich půjde reaktivovat do dalších konfliktů, jako tomu bylo před tím v Afghánistánu, Bosně-Hercegovině, Čečeně a v Kosovu.

Některé živly z Daesh už dorazily do Chersonu na Ukrajině, kde už existuje tzv. „Krymská vláda v exilu“.

Je zjevné, že ze strany US je stažení raket Patriot past. Washingtonu se bude líbit, když Rusko zredukuje počet aktivních džihádistů, ale spolu s tím, jim nebude vadit, jestli Rusové zabřednou do Syrské šlamastiky. Proto také Ruský medvěd postupuje vpřed opatrně.