Sankce Západu proti Rusku, o nichž jednostranně rozhodl Washington, jsou prezentovány jako spravedlivý trest za agresi proti Ukrajině. Aniž bychom však zmiňovali jejich nezákonnost podle mezinárodního práva, každý vidí, že nedosahují svého cíle. V praxi se jedná o izolaci Západu ze strany Spojených států v naději, že si udrží hegemonii nad svými spojenci.
Voltaire Network |
Paříž (Francie) |
Pro Thukydida byly ambice Sparty a Athén stejné a mohly je vést jen k válce. Naopak ruští a čínští vůdci si představují multipolární svět, v němž by každý z nich mohl mít své ambice. Nic by je netlačilo k válce.
Spojené státy, které se světových válek zúčastnily až později a neutrpěly na svém území žádné ztráty, vyšly ze světových konfliktů vítězně. Zdědily evropská impéria a vytvořily systém nadvlády, který z nich učinil „světového policistu. Jejich hegemonie však byla křehká a nedokázala vzdorovat rozvoji velkých národů. Již v roce 2012 začali politologové popisovat „Thukydidovu past“ analogicky s vysvětlením řeckého stratéga o válkách mezi Spartou a Athénami. Podle nich se díky mocenskému vzestupu Číny stala nevyhnutelnou i konfrontace se Spojenými státy. S poukazem na to, že pokud se Čína stala první světovou ekonomickou mocností, Rusko se stalo první vojenskou mocností, se Washington rozhodl postupně s nimi bojovat.
V tomto kontextu se odehrává válka na Ukrajině. Washington ji prezentuje jako „ruskou agresi„, přijímá sankce a nutí své spojence, aby je přijali také. První, co nás napadne, je, že Spojené státy, které vědí, že jsou vojensky méněcenné, ale ekonomicky nadřazené, se rozhodly vybrat si své bojiště. Analýza zúčastněných sil a přijatých opatření však tento výklad událostí vyvrací.
Washington zavraždil iráckého prezidenta Saddáma Husajna a libyjského vůdce Muamara Kaddáfího, protože se odvážili zpochybnit nadvládu dolaru. Poté vyraboval jejich centrální banky.
Světový ekonomický systém
Světový hospodářský systém byl vytvořen Brettonwoodskou dohodou v roce 1944. Jejím cílem bylo vytvořit rámec pro kapitalismus, který by překonal krizi z roku 1929, pro niž nebyl nacismus řešením. Spojené státy zavedly svou měnu jako referenční měnu směnitelnou za zlato. Sovětský svaz ani Čína se konference neúčastnily.
V roce 1971 se prezident Richard Nixon rozhodl neoficiálně ukončit paritu dolaru se zlatem. To mu umožnilo financovat válku ve Vietnamu. V praxi již neexistovaly žádné pevné směnné kurzy. Toto opatření bylo formalizováno až po válce, v roce 1976. V této době také Čína uzavřela spojenectví s anglosaskými nadnárodními společnostmi. Evropské společenství (předchůdce Evropské unie) se přizpůsobilo tím, že v roce 1972 regulovalo nyní plovoucí směnné kurzy („měnový had“) a poté vytvořilo euro.
Od roku 1981 se Spojené státy začaly zadlužovat. Ze 40 % dluhů svého HDP se dostaly na dnešních 130 %. Pokusily se globalizovat světovou ekonomiku, tj. vnutit svá pravidla solventním zemím a zničit státní struktury ostatníc zemí (strategie Rumsfeld/Cebrowski). Aby zaplatily své dluhy, tiskly dolary, špehovaly společnosti svých spojenců a ukradly veškeré zásoby dvou velkých ropných států, Iráku a Libye. Nikdo se neodvážil nic říct, ale od roku 2003 už ekonomický systém USA nebyl tím, za co se vydával. Oficiálně byly USA stále liberální, ale každý viděl, že už nevyrábějí vlastní potraviny a potřeby a že žijí z drancování ostatních zemí světa.
Ekonomika USA, která v době rozpadu SSSR tvořila třetinu světové ekonomiky, je nyní pouze desetinou.
Mnoho států očekávalo konec brettonwoodských pravidel a uvažovalo o nové dohodě. V roce 2009 vytvořily Brazílie, Rusko, Indie a Čína, k nimž se brzy připojila Jihoafrická republika za Afriku, uskupení BRICS. Tyto země založily finanční instituce, které na rozdíl od MMF a Světové banky nepodmiňují své půjčky strukturálními reformami nebo politickými závazky, aby se přizpůsobily Washingtonu. Dávají přednost investicím na bázi leasingu, přičemž hostitelská země se stává vlastníkem investice, pokud je zisková.
V roce 2010 založily Bělorusko, Kazachstán a Rusko, k nimž se brzy připojila Arménie, Euroasijskou hospodářskou unii. Tyto příhraniční země vytvořily zónu volného obchodu s Egyptem, Čínou, Íránem, Srbskem, Singapurem a Vietnamem. Mohly by se k nim připojit Jižní Korea, Indie, Turecko a Sýrie.
V roce 2013 zahájila Čína svůj rozsáhlý projekt „Nové hedvábné stezky„. V následujícím roce, kdy její HDP překonal HDP Spojených států podle parity kupní síly, Peking vytvořil Asijskou infrastrukturní investiční banku (AIIB) a v roce 2020 reguloval zahraniční kapitál.
V roce 2021 EU vytvořila svou globální bránu, aby konkurovala Číně a prosadila svůj politický model. Tento požadavek však mnoho zemí považovalo za koloniální přesah a hromadně jej odmítlo.
Postupně se ruský a čínský blok sblížily díky společnému projektu Velkého euroasijského globálního partnerství (2016) v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci. Cílem je rozvoj celého prostoru vytvořením vyvážených komunikačních kanálů na ideologických základech definovaných kazašským sultánem Nazerbajevem: inkluzivita, suverénní rovnost, respekt ke kulturní a sociálně-politické identitě, otevřenost a připravenost k integraci dalších celků.
Snaha Washingtonu zničit tento vznikající subjekt nemá šanci na úspěch. Je zarážející, že
ekonomický útok nezačal invazí na Ukrajinu, ale o dva dny dříve. Je namířen především proti ruským bankám, ruským miliardářům a ruskému plynárenskému průmyslu, a vůbec ne proti novému euroasijskému komunikačnímu systému. A konečně, jeho cílem je vyloučit Rusko z mezinárodních organizací, ale netýká se států, které odmítají Rusko odsoudit. Proto je bude tlačit do náruče Pekingu.
Jinými slovy, USA neizolují Rusko, ale izolují Západ (10 % lidstva) od zbytku světa (90 % lidstva).
216522-3-fbcf3yhnutelnou i konfrontace se Spojenými státy. S poukazem na to, že pokud se Čína stala první světovou ekonomickou mocností, Rusko se stalo první vojenskou mocností, se Washington rozhodl postupně s nimi bojovat.
V tomto kontextu se odehrává válka na Ukrajině. Washington ji prezentuje jako „ruskou agresi„, přijímá sankce a nutí své spojence, aby je přijali také. První, co nás napadne, je, že Spojené státy, které vědí, že jsou vojensky méněcenné, ale ekonomicky nadřazené, se rozhodly vybrat si své bojiště. Analýza zúčastněných sil a přijatých opatření však tento výklad událostí vyvrací.
Americký prezident Joe Biden přijel 24. března fakticky předsedat Evropské radě, jejímž členem Spojené státy nejsou. Podle evropských smluv zajišťuje bezpečnost Evropské unie právě NATO.
Proces oddělování „Západu“ od zbytku světa
Hned druhý den poté, co Moskva uznala nezávislost Doněcké a Luganské lidové republiky (21. února 2022), zahájily Spojené státy ekonomický útok na Rusko (22. února). Evropská unie je následovala den poté (23. února). Z globálního finančního systému byly vyloučeny banky Vněšekonombank a Promsvjazbank.
Vněšekonombank (VEB.RF) je regionální rozvojová banka. Mohla pomoci Donbasu. Promsvyazbank (PSB) investuje především do obranného sektoru. Mohla hrát roli v rámci Smlouvy o vzájemné pomoci.
– V době, kdy Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na Ukrajině (24. února), rozšířily Spojené státy vyloučení prvních dvou bank ze světového finančního systému na všechny ruské banky (25. února). Evropská unie je následovala (25. února).
– Aby se k Rusku nepřipojilo co nejvíce států, rozšířil Washington zákazy obchodu i na Bělorusko. Evropská unie začala podle dřívějších pokynů Spojených států odpírat ruským bankám přístup do systému SWIFT, rozšířila sankce na Bělorusko a cenzurovala ruská státní média Russia Today a Sputnik (2. března).
– Washington se začal zaměřovat na bohaté ruské občany (mylně nazývané „oligarchy“) se špatnými vztahy s Kremlem (3. března) a zakázal dovoz ruských energetických zdrojů (8. března). Evropská unie následovala jeho příkladu, ale bránila se zákazu dovozu tolik potřebného ruského plynu (9. března).
– Washington rozšířil finanční sankce v MMF a Světové bance, rozšířil seznam oligarchů a zakázal vývoz luxusního zboží do Ruska (11. března). Evropská unie následovala jeho příkladu (15. března).
– Washington zajistil, že členové Dumy a oligarchové již nemají na Západě žádná práva, že Rusko již nebude moci používat svá aktiva v USA k úhradě svých dluhů vůči USA a že nebude moci používat své zlato k úhradě svých dluhů v zahraničí (24. března). Evropská unie tyto zákazy následovala. Vyhlásila zákaz dovozu ruského uhlí a ropy, ale stále žádný zákaz dovozu plynu.
Následující tabulka shrnuje sdělení Bílého domu a Bruselu.
Dne 4. února 2022 podepsali prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching společné prohlášení, v němž nastínili svou vizi udržitelného hospodářského rozvoje. Den po vstupu ruské armády na Ukrajinu 25. února telefonicky potvrdili, že reakce USA na jejich dohodě nic nezmění.
Reakce zbytku světa
Je to nesmírně překvapivý jev, který lze pozorovat, jak USA dokázaly na svou stranu přetáhnout většinu států, které však mají nejméně obyvatel na světě. Jako by neměly žádné prostředky k vyvíjení tlaku na země schopné nezávislosti.
V důsledku jednostranných kroků Anglosasů a Evropské unie se svět rozděluje na dva různorodé prostory. Éra ekonomické globalizace skončila. Hospodářské a finanční mosty se jeden po druhém boří.
Rusko pohotově reagovalo a přesvědčilo své partnery z BRICS, aby přestali obchodovat v dolarech a případně vytvořili společnou virtuální měnu pro vzájemnou výměnu. Do té doby budou obchodovat ve zlatě. Tato měna by měla být založena na koši měn BRICS, váženém podle HDP jednotlivých členských států, a na koši komodit kótovaných na burze. Tento systém by měl být mnohem stabilnější než ten současný.
Především Rusko a Čína se zdají být vůči svým partnerům mnohem ohleduplnější než Západ. Nikdy nepožadují strukturální reformy, ani ekonomické, ani politické. Ukrajinská aféra ukazuje, že Moskva neusiluje o převzetí moci v Kyjevě a okupaci Ukrajiny, ale o zatlačení NATO a boj proti banderovcům („neonacistům“ podle kremelské terminologie). Nic jiného než velmi legitimní, i když metoda je brutální.
V praxi jsme svědky konce čtyř staletí nadvlády Západu a jeho impérií. Jde o konfrontaci různých způsobů myšlení.
Lidé ze Západu nyní uvažují pouze v termínech týdnů. Díky této krátkozrakosti mohou mít dojem, že Spojené státy mají pravdu a Rusové se mýlí. Zbytek světa naopak uvažuje v desetiletích, ba dokonce staletích. V tomto případě není pochyb o tom, že Rusové mají pravdu a Západ jako celek se mýlí.
Západ navíc odmítá mezinárodní právo. Napadl Jugoslávii a Libyi bez povolení Rady bezpečnosti a lhal, když chtěl zaútočit na Afghánistán a Irák. Přijímají pouze pravidla, která si sami vytvoří. Ostatní státy naopak usilují o multipolární svět, v němž by každý aktér uvažoval podle své vlastní kultury. Jsou si vědomy toho, že pouze mezinárodní právo by umožnilo zachovat mír ve světě, jak o něm sní.
Místo toho, aby se Spojené státy postavily Rusku a Číně, rozhodly se stáhnout do svého impéria: izolovat Západ, aby si udržely svou hegemonii.
Od roku 2001 všichni světoví vůdci považují Západ, a zejména Spojené státy, za zraněné predátory. Neodvažují se jim postavit a hledají způsoby, jak je šetrně doprovodit na hřbitov. Nikdo si nikdy nepředstavoval, že by se izolovali, aby zemřeli.
Články tohoto autora
Odeslat zprávu
