Podle západních médií a vlád se „ve Východní Ghútě mělo ukrývat na 400.000 umírněných rebelů.“
Jenomže provedená vojenská operace syrských sil za podpory ruských jednotek v souvislosti se zastavením bojů se syrskými rebely (Rezoluce 2401) ukázala úplně něco jiného.
Když bylo k sobotě 24. březnu osvobozeno 94 procent území, zdá se velmi málo pravděpodobné, že by ze zřícenin mělo vynořit tak obrovské množství lidí. Statistické údaje jsou následující:
Z nadvlády džihádistů bylo vysvobozeno 105.000 Syřanů věrných Syrské arabské republice.
Dalších 7.000 osob, pravděpodobně zahraničních džihádistů s rodinami bylo pod eskortou evakuováno do Idlíbu. Kolem 1.500 bylo ozbrojenců.
To nám dává k sobotě 24. března celkem 113.000 osob. To je mnohem méně, nežli 400.000, což je údaj, který poskytly členské státy NATO Radě bezpečnosti OSN.
Žádný z nich se neprezentoval jako „umírněný rebel“, ani nikdo nepožádal o ochranu před Ruskem.
Osvobození Syřané svědčí o tom, že džihádisté zotročili mladé chlapce, kteří byli schopni stavět opevnění a tunely. Ohlásili také kruté životní podmínky, jakých se jim dostalo.
Džihádisté byli cvičeni a dostávali instrukce od regulérních vojáků z Británie a Francie. Tito nebyli zatčeni; byli odděleně evakuováni v „humanitárním“ konvoji, který pro ně organizovala OSN.
Stejný postřeh se v prosinci 2016 odehrál v Aleppu. Sýrie se nikdy sama o sobě nezhroutila do občanské války. Válka byla naopak vyvolána ze zahraničí. Bylo to prostřednictvím útoku pocházejícího z vnějšku Sýrie, útoku, který byl naplánován a sponzorován Západem. [1]
[1] « Agression masquée en guerres civiles », par Thierry Meyssan, Réseau Voltaire, 27 février 2018.