Voltaire Network

Hillary Clintonová: Mezinárodní válečný štváč

Hillary Clinton oznámila svou kandidaturu na prezidentku USA. Zatímco evropský tisk ji zahrnuje bezhlavou chválou, historik Webster G. Tarpley připomíná její bilanci: za všech okolností dosud podporovala válku a zájmy korporací.

| Washington, D. C. (Spojené státy americké)
+
JPEG - 16.2 kb

Jak psal The National Journal v roce 2014, kdo je jen náznakem protiválečný levičák, nesmíří se s Hillary při ohlédnutí za jejím válečným štvaním jakožto ministryně zahraničí. A to z pádného důvodu. Podíváme-li se jen lehce pod povrch, kariéra Hillary Clintonové je empirickým důkazem její historické podpory agresivních výpadů po světě.

Začínajíc v Africe, Hillary obhajovala útoky řízenými střelami na farmaceutický podnik El Shifa v súdanském hlavním městě Khartoum, které zničily největšího výrobce levných medikací pro léčbu malárie a tuberkulózy a poskytovatele přes 60% dostupných léků v Súdánu. V roce 2006 podpořila vyslání vojsk OSN do Darfuru s logistickou a technickou podporou poskytovanou silami NATO. Libyjský vůdce Moammar Kaddáfí byl přímočarý, když zavrhoval tuto intervenci se slovy, že k útoku nedošlo z důvodu obav o občany Súdánu, ale ale „kvůli ropě a kvůli návratu kolonialismu na africký kontinent.“

Tento vůdce byl zavražděn v rámci událostí po bombardování Libye v roce 2011, útocích propagovaných a umožněných s horlivou podporou paní Clintonové. V nechvalně známém interview pro CBS zpravodajství tento útok komentovala slovy: „Přišli jsme, viděli jsme, zdechnul“. Jak zdůraznil časopis Time v roce 2011, vláda si byla vědoma, že odstranění Kaddáfího od moci umožní libyjským aktivním teroristickým buňkám začít nekontrolovatelně řádit v pozůstalém vakuu. Nedávno New York Times napsaly, že Libye se stala skutečným nebeským útočištěm pro teroristy a zhrouceným státem, fungujícím pro exportování radikálů krysími stezkami do konfliktu proti Assadovi v Syrii.

Krysích stezek Hillary rychle využila pro konflikt na Středním východě. V létě roku 2012 neoficiálně spolupracovala s tehdejším šéfem CIA, bonapartistou Davidem Petraeusem, na návrhu pro poskytování zbraní a výcviku komand smrti pro využití na svržení moci v Sýrii, stejně jako v Libyi. Návrh byl nakonec smeten Obamou, jak informovaly New York Times v roce 2013, ale obsahoval jeden z prvních pokusů o otevřenou vojenskou podporu syrským komandům smrti.

Její hlasování ohledně intervence do Afghánistánu a Iráku je dobře známé a rovněž se důsledně dožadovala útoků na Irán. Dokonce řekla žurnalistovi Fareed Zakirovi, že ministerstvo zahraničí bylo zapleteno v zákulisí nezdařené íránské Zelené revoluce.

A v nedávné době psal David Rothkopf v časopise Foreign Policy na téma jaderné dohody v Lausanne, předpovídajíc návrat zahraniční politiky vítězem voleb 2016 zpět do 80. let. Titulek článku? „Hillary Clinton je opravdový íránský zpátečník.“ To činí Hillary hlavní podezřelou z navracení ke ztřeštěné íránské politice, která obvykle hrozí světu scénářem Třetí světové války.

Nejen proti Africe a Střednímu východu podniká Hillary Clinton aktivní agresi. Byla jedním z nejhlasitějších přívrženců proti váhání jejího manžela nad bombardováním Kosova, přičemž autorce Lucindě Franks vypověděla: „Naléhala jsem na něj ať to spustí i jako případnou jednostrannou akci.“

Zatímco nikdo z Clintonových mluvčích neodpověděl na dotaz Washington Free Beacon ohledně jejího postoje k Ukrajině, v placených projevech zmiňovala „větší finanční podporu ukrajinské vlády.“ Když se Krym rozhodl upřednostnit Ruskou federaci před Porošenkovým proto-fašistickým krvavým státem, Hillary anachronicky nazývala Putinovu akci tím „co dělal Hitler ve 30. letech.“ Jakožto leader zpackané „obnovitelské“ politiky vůči Rusku Hillary bezpochyby ukrývá nějaké nepřátelství k Putinovi a bude pokračovat v destabilizačním projektu na Ukrajině.

S neuspokojením ohledně zapletení do debaklů ve Východní Evropě na ni bylo hlasitě naléháno, aby agresivněji odpovídala na to, čemu říkala „upadání demokratického vývoje a ekonomické otevřenosti v oblastech Latinské Ameriky.“ To svědčí o její ochotě povolit pokračování v CIA podporovaném úsilí o destabilizaci Jižní Ameriky v zemích jako Venezuela, Bolívie, Ekvádor, Argentina a Brazílie.

Jednou z hrdých výsad Tax Wall Street Party je protlačovat na světlo Wall Street a establishmentem podporované Demokraty. Konečné fouknutí do nejapné masky Clintonové přichází přímo od mazaného neocona Roberta Kagana. Kagan pracoval během období Hillaryho postu ministryně zahraničí jako poradce pro zahraniční politiku, spolu se svou zvláštní ženou, Ukrajinkou Victrií Nuland. Tvrdil v New Your Times, že jeho náhled na americkou zahraniční politiku je v mainstreamu nejlépe reprezentován zahraniční politikou Clintonové; politikou, kterou jasně manipuloval či přímo vytvářel. Kagan prohlásil: „Pokud prosadí politiku, kterou si myslíme že prosadí…je to něco co mohlo být neocon, ale jasně její podpůrci tomu tak říkat nebudou, ale nazvou to jinak.“ Jaký jiný důvod by mohl kterýkoli rozumný člověk potřebovat pro odmítnutí Hillary? Hlas pro Hillary je hlasem pro iracionální návrat války.

Ohromné haló o ničem: Clinton dal USA dohodu NAFTA a další trháky volného obchodu

„20 let po NAFTA, dohodě o uvolnění obchodu, v Severní Americe pro běžného zaměstnance pšenka nekvete,“ prohlašuje odborářský šéf AFL-CIO Richard Trumka. Na rozdíl od jiných kopanců svého prezidentského působení se Bill Clinton z tohoto selhání těžko vyvléká.

Byl to vice president Al Gore, nikoli vetu vzdorný republikánský Kongres, kdo loboval za odstranění obchodních bariér s nízko-platovým Mexikem.

Výsledek volného obchodu je jasný. Nadnárodní korporace a spekulanti z Wall Street si přijdou na neuvěřitelné zisky, platy v USA stále stagnují, v rozvojových zemích přetrvává chudoba a zbývající průmyslové korporace v Americe a v Kanadě stále více vlastní Číňané, Indové a jiní cizí podílníci.

Americká politika volného trhu je vzhůru nohama. Vedle Kanady, Austrálie a Korei většina „volných“ obchodních partnerů Ameriky jsou nízko-platové manufaktury jako Mexiko, Chile, Panama,. Guatemala, Bahrajn a Omán. USA clo vlastně uplatňují na většinu zboží a na většinu zemí původu – sazby jsou stanovovány komisí USTIC, kvasi veřejnou federální kanceláří.

Zatímco německý či japonský automobil by byl dle programu USITC zdaněn 10 procenty za import, Volkswagen a Toyota mohou zdanění jednoduše obejít vybudováním montážního závodu pro americký trh v Mexiku. V Detroitu montážní pracovník dostane 14 USD až 28 USD na hodinu ($29,120-$58,240 ročně); skromný plat za tvrdou práci. V Mexiku se částka pohybuje mezi 2 USD až 5 USD / hod.

V Číně se všechen automobilový import, bez ohledu na původ, daní 25%. To umožňuje Číňanům přilákat do společného podniku Volkswagen a Toyotu. A parafrázovat Abrahama Lincolna – „hleďte si práce, aut a peněz.“

Pokles zaměstnanosti spojený s dohodou NAFTA není otázkou produktivity, manipulace s měnou, fair trade či environmentálních standardů apod. Zatímco tyto záležitosti nejsou triviální, volný obchod – jak prokázal Lincolnův poradce Henry C. Carey – je věc čistě účetní. Může americká rodina vyjít se 4 160 USD ročně ( 2 USD /hod)? Pokud ne, auta se s komponenty budou montovat v Mexiku. Chceme-li si výrobu aut v USA, jediným řešením je obecné clo ( dovozní daň) odrážející rozdíl mezi platovými standarty, jako byla původní cla zrušená Billem Clintonem.

Stěhování podniků z dosahu regulí v rámci NAFTA a středoamerické CAFTA přineslo nárůst obchodního deficitu a nezaměstnanosti, přičemž platy v poměru k režii padají. Ovšem ani Mexiko či další „partneři“ z toho nijak netěží. Mnoho výrobních sektorů v Mexiku platí menší mzdy, než odpovídající sektory v Číně. Mexiko má nyní světové prvenství v ilegálním vývozu narkotik a dovozu zbraní. Hladina chudoby mezi léty 1994 a 2009 zůstala zcela stejná (52.4% – 52.3%). Transport surovin do Mexika představuje většinu tzv. amerického exportu. Hotové produkty z těchto exportů jsou kompletovány a prodávány zpět do USA za otrocky nízké ceny.

Neočekávejme od Hillary jiné počínání s nastávajícím „Transatlantickým partnerstvím“, které usiluje o nahrazení rozmáhající se Číny méně rozvinutým Vietnamem a Malajsií. Vietnam předčí indického spojence Bangladéš ve světovém obchodu s oblečením a Malajsie má technicky vyspělý výrobní sektor, připravený konkurovat Číně.

S rozpadlou americkou výrobní ekonomikou se clintonovská mašinerie může přesměrovat na geopolitické manévry. Čtěte v článku: Not the Lesser of Two Evils: Why Hillary Clinton Is Unfit for the Presidency.

Překlad
New World Order Opposition
Nwoo.org

Webster G. Tarpley

Webster G. Tarpley Historien et journaliste états-unien. Dernier ouvrage paru en français : La Terreur fabriquée, made in USA. Dernier ouvrage en anglais : Surviving the Cataclysm: Your Guide Through the Worst Financial Crisis in Human History (Progressive Press, 2011).

 
Voltaire Network

Voltaire, mezinárodní vydání

Článek pod licencí Creative Commons

Článek na Voltaire Network může být volně uveřejňován za předpokladu, že je uveden zdroj, je respektována jeho celistvost a není používán pro komerční účely (licence CC BY-NC-ND).

Podpořte Voltaire Network

Navštěvujete tuto stránku, neboť hledáte kvalitní analýzy, které vám umožňují vytvořit si vlastní chápání dnešního světa. Abychom mohli pokračovat v naší práci, potřebujeme Vaši podporu.
Pomozte nám zasláním příspěvku.

Jak se zúčastnit ve Voltaire Network ?

Členové našeho týmu jsou dobrovolníci.
Překladatelé s profesionální úrovní překladu do mateřského jazyka : můžete nám pomoct překladem našich článků.

Těsně před „latinským jarem“?
Těsně před „latinským jarem“?
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Nový mediální světový pořádek
Nový mediální světový pořádek
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Systém Clintonové na diskreditaci Trumpa
Systém Clintonové na diskreditaci Trumpa
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Doznání zločince Kerryho
Doznání zločince Kerryho
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Osvobození Idlibu po východním Aleppu
Osvobození Idlibu po východním Aleppu
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
USA hodlají zřídit novou vojenskou základnu v Peru
JIŽNÍ AMERIKA V OHROŽENÍ
USA hodlají zřídit novou vojenskou základnu v Peru
napsal(a) Ariel Noyola Rodríguez, Voltaire Network
 
Může Trump uspět?
Může Trump uspět?
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network