Západ v současné době prochází nebývalou systémovou změnou - mocné síly pomalu spojují totalitu médií v celek jdoucí jedním směrem. Současně s tím se mění i obsah médií. Přitom ještě loni byl jejich obsah stále ještě logický a nepostrádal objektivitu. Navzájem se, v zápalu zdravé kompetice, skrze protichůdná tvrzení vyvažovala. Nyní se chovají jako gangy, které staví svou soudržnost na emocích, a které reagují podrážděně, když jsou konfrontováni s lidmi, které odsuzují.

Myšlenka na vybudování dominantní entity ve světě médií navazuje na zkušenosti Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), které nespojuje média jako taková, ale pouze jednotlivé žurnalisty. Proslavilo se, když zveřejnilo informace ukradené z účtů dvou právnických firem sídlících na Britských Panenských ostrovech, poté ze společnosti PricewaterhouseCoopers(PwC), banky HSBC a panamské firmy Mossack Fonseca. Tato odhalení byla z velké části použita na diskreditaci ruských a čínských vůdců, ale také, tu a tam, k objasnění přečinů spáchaných stoprocentně Západem. Ale hlavně, pod šlechetnou záminkou boje proti korupci, nabourání se do důvěrných informací právníků a bank těžce poškodilo tisíce jejich čestných klientů, bez jakékoliv reakce veřejnosti.

Po dobu asi čtyř desítek let jsme byli svědky postupného slučování médií v rámci mezinárodních trustů. V současné době 14 skupin ovládá více jak 2/3 západních médií (21st Century Fox, Bertelsmann, CBS Corporation, Comcast, Hearst Corporation, Lagardere Group, News Corp, Organizações Globo, Sony, Televisa, The Walt Disney Company, Time Warner, Viacom, Vivendi). Rozběhlo se formování aliance mezi Google Media Lab a First Draft, které však již předtím zaujímaly dominantní pozici. To, že mezi mediální kliku náleží i tři nejvýznamnější světové tiskové agentury (Associated Press, Agence France-Presse, Reuters) jen posiluje její hegemonii. Tohle je bezesporu „nezákonná klika“, vzniklá ne z důvodů stanovování cen, ale z důvodů produkce stylu uvažování, tj. výroba a prosazovaní dominantních „myšlenek“.

Mohli jsme si povšimnout, že všichni členové kliky Google, všichni bez výjimky, již v posledních šesti letech zaujímali jednoznačný postoj k událostem probíhajícím na širším Blízkém východě. A přitom mezi nimi neexistovala žádná předběžná dohoda, nebo alespoň o žádné takové nevíme. Je pozoruhodným faktem, že pět z šesti mezinárodních televizních kanálů, které se podílely na propagandě NATO, jsou součástí této kliky (Al-Džazíra, BBC, CNN, France24, Sky, ale zjevně ne Al-Arabíja).

V USA, Francii a Německu, Google a First Draft shromáždily lokální média a média s mezinárodní působností za účelem posouzení „pravdivosti“ zpráv. Bez ohledu na fakt, že nevíme, kdo se skrývá za společností First Draft a jaké politické zájmy mohly ovlivnit komerční společnost zabývající se informačními technologiemi, aby financovala tuto iniciativu, získané výsledky mají pramálo společného se snahou o objektivní zpravodajství.

Zaprvé proto, že nařčení nejsou vybírána na základě jejich místa ve ve veřejné debatě, ale proto, že byla vyřčena lidmi, které chce mediální klika očernit. Můžeme si myslet, že tyto „prověrky pravdivosti“ nás posunou o kousek blíže k pravdivému obrazu reality, ale takhle to vůbec není. Jejich účelem je utvrdit občany v přesvědčení, že média jsou čestná, zatímco lidé, odsouzení médii čestní nejsou. Tento přístup nemá za cíl lepší porozumění světu, ale pranýřování lidí, kteří mají být odstraněni.

A i proto, že nepsaným pravidlem mediální kliky je, že si vyhrazuje právo prověřovat nařčení a obvinění pouze ze zdrojů vně této kliky. Členové se dohodli nepoužívat žádný kritický přístup, při vzájemném ohodnocení své práce. Jejich taktikou je podpora myšlenky vnímání světa rozděleného na „my“ (ti, co říkají pravdu) a „oni“ (ti další, co lžou). Tento přístup jen destruuje princip pluralismu, který je nutnou podmínkou pro demokracii, a otevírá cestu k totalitní společnosti. Nejedná se však o úplně nový fenomén. Mohli jsme ho vidět v akci již při zpravodajství z Arabského jara a při válkách proti Libyi a Sýrii. Ale nyní je poprvé namířen proti západnímu světu.

A konečně, nařčení kvalifikovaná jako „falešná“ nebudou nikdy považována za omyl, ale vždy pouze za lži. Jde o to obvinit „ostatní“ z Machiavelliánských úmyslů, a tím je zdiskreditovat. Tento postup bortí princip presumpce neviny.

Z tohoto důvodu fungování Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) a aliance mezi Google a First Draft porušuje Mnichovskou deklaraci přijatou Mezinárodní federací novinářů (IFJ).

Není proto žádnou náhodou, že se objevily konkrétní, absurdní legální kroky proti těm samým cílům, které má na mušce i tato mediální klika. V USA vyrukovali na Trumpův tým s Hoganovým zákonem, bez ohledu na fakt, že se ještě nestalo, že by byl kdy použit od svého uvedení v platnost před dvěma sty lety. A ve Francii oprášili Joliboisův zákon a použili ho proti politickým aktivitám Marine Le Penové, přestože právní moc omezila působnost tohoto zákona pouze na zákaz distribuce časopisů s tvrdou pornografií, pokud nejsou baleny v plastové fólii. Jelikož princip presumpce neviny byl „obětním beránkům“ upřen, je dnes možné postavit před soud kohokoliv pod jakoukoliv právní záminkou. Navíc, legální kroky podniknuté proti Trumpovi a Marine Le Penové, podle právního scénáře uvedeného výše, by také měly být podniknuty proti plejádě dalších lidí, ale neděje se tak.

Ale občané už ani nereagují, když mediální klika začne vytrubovat ničím nepodložená nařčení. Takže v USA si vymysleli, že ruské tajné služby mají k dispozici kompromitující materiály na Donalda Trumpa a chtějí ho vydírat. Nebo ve Francii si mediální klika vymyslela, že je možné zaměstnávat fiktivní parlamentní asistenty a rovnou z toho obvinila Francoise Fillona.

V USA, jak malá, tak hlavní média, všechno členové mediální kliky, šla po krku prezidentovi. Informace získali odposloucháváním Trumpova týmu, což nařídila (nelegálně) Obamova vláda. Pracují (média) v součinnosti se soudci, kteří je používají k blokování kroků současné vlády. Tohle je bezesporu mafiánský systém.

Ta samá média (americká a francouzská) napadají dva kandidáty na francouzského prezidenta - Francoise Fillona a Marine Le Penovou. Jakoby to nestačilo. Tato mediální klika ještě vytváří falešný dojem, že tito politikové se stali obětí francouzské konspirace, zatímco skutečný strůjce sídlí v USA. Francouzi si všímají, že jejich média jsou zmanipulovaná, ale nesprávně si to vysvětlují jako konspiraci mířenou proti pravici a mylně se snaží odhalit manipulátory ve své vlastní zemi.

V Německu ještě není mediální klika příliš efektivní a asi to tak zůstane až do příštích parlamentních voleb.

Během aféry Watergate se média chvástala tím, že reprezentují „čtvrtou (vel)moc“ - po zákonodárné, výkonné a soudní. Prohlašovala, že tisk splnil roli hlídacího psa demokracie a provedl kontrolu vlády ve jménu lidu. Chvíli ponecháme stranou fakt, že prezident Nixon byl obviněn z podobného deliktu jako prezident Obama - odposlouchávání svého protivníka. Dnes víme, že poskytovatel informací v aféře Watergate Mark Felt (známý pod pseudonymem Deep Throat), nebyl žádným „whistleblowerem“ (informátorem), ale ředitelem FBI. Aféra probíhala konfliktem části vlády s Bílým domem, při kterém byli voliči manipulovaní oběma stranami naráz.

Představa tzv. „čtvrté velmoci“ předpokládá, že, pokud se týká nás, jako občanů, tak uznáme legitimitu těch 14 korporátních trustů, které vlastní velkou většinu západních médií. Tohle má zajistit vítězství demokracie nad oligarchií.

Zůstává jediný nevyjasněný bod - jakým způsobem si mediální klika vybrala své oběti? Jediným zřejmým pojítkem mezi Donaldem Trumpem, Francoisem Fillonem a Marine Le Penovou je, že všichni tři se snaží znovu navázat styky s Ruskem a bojovat s ním proti líhni džihádismu - Muslimskému bratrstvu. Ačkoliv Francois Fillon předsedal vládě, která byla zapletena do událostí v Africe a Sýrii, všichni tři politikové reprezentují školu myšlení, která se snaží bojovat s dominantním výkladem událostí Afrického jara a válek v Libyi a Sýrii.

Zdroj
Zvědavec (Česko)
Zvědavec