Voltaire Network

Procesy narovnávání na Středním východě

Zatímco státy rozšířeného Středního východu se dělí buď na příznivce, nebo na odpůrce klerikalismu, jednají Washington, Moskva a Peking o nové realitě. Thierry Meyssan hodnotí vliv tohoto „zemětřesení“ na konflikt v Palestině, Iráku a Sýrií, jakož i Jemenu.

| Damašek (Sýrie)
+
JPEG - 31.5 kb

Diplomatická krize kolem Kataru zmrazila různé regionální konflikty a zakryla pokusy o vyřešení některých dalších. Nikdo sice neví, kdy se tato opona zvedne – ovšem region, který odhalí, bude zásadně pozměněný.

1. Palestinský konflikt

Od exodu většiny Palestinců z domovů (Nakba, z 15. května 1948) a odmítnutí této etnické čistky arabským lidem došlo jen k částečné změně daného stavu, a to Egyptsko-izraelskou separátní mírovou Dohodou z Camp Davidu (1978) a závazkem dvoustátního řešení v podobě dohod z Osla (1993).

Když na povrch vyplynula tajná jednání mezi Íránem a Spojenými státy, rozhodly se k diskuzi i Saúdská Arábie a Izrael. Po 17 měsících tajných setkávání byla uzavřena dohoda mezi Strážcem dvou mešit a Židovským státem [1], což bylo konkretizováno prostřednictvím účasti Cahalu ve válce v Jemenu [2] a přesunem taktických atomových bomb. [3].

Připomeňme, že dohoda myslela i na další rozvoj Saúdské Arábie, a to tak, aby její společnost zůstala salafistická – zatímco její instituce by se sekularizovaly. Dohoda také počítala s nezávislostí iráckého Kurdistánu (jehož referendum se uskuteční v září) a těžbou na plynových polích „Pusté čtvrti“ (arab.: ar-Rubc al-chálí, pozn. překl.; která jsou mezi Arábií a Jemenem, což je důvodem aktuální války) a na polích v Ogadenu (tento týden se stáhly katarské jednotky z džibutské hranice).

Egypt se s konečnou platností rozhodl postoupit ostrovy Tírán a Sanáfír Saúdské Arábii, jak se k tomu před rokem zavázal. Tím Rijád de facto uznal Dohody z Camp Davidu, které spravují zejména statut těchto území. Izrael potvrdil, že saúdské záruky obdržel.

Všimněme si, že egyptské rozhodnutí nebylo učiněno pod saúdským nátlakem (Rijád zbytečně blokoval dodávky nafty, poté půjčku 12 miliard dolarů), ale kvůli krizi v Zálivu. Saúdové oficiálně přerušili kontakt s Muslimským bratrstvem poté, co jim prezident Sísí předal dokumenty prokazující plán státního převratu organizovaný některými členy Bratrstva. Arábie na počátku věřila, že bude moci rozlišit mezi dobrými a špatnými členy Muslimského bratrstva. Už dříve obvinila Katar, že podporoval pučisty – nicméně tentokrát se vše vyvíjelo mírnou cestou. Od té doby chápe Rijád záležitost jako boj proti celému Bratrstvu, což ho vede k přehodnocení jeho postoje k Sýrii.

Účelem postoupení těchto ostrovů, které jsou od Londýnské konvence (1840) egyptské, není nic jiného než umožnit Saúdské Arábii, aby – 39 let po Camp Davidu – implicitně uznala egyptsko-izraelské mírové dohody, které tam byly uzavřeny.

Teherán akceptoval politické směřování hnutí Hamás (které je převážně složeno z Muslimského bratrstva) ve jménu solidarity s palestinskou otázkou a také z toho důvodu, že zastává stejnou koncepci islámské politiky.

Příští etapou bude nastolení vnějších obchodních vztahů mezi Rijádem a Tel-Avivem, jak uvádí The Times ze dne 17. června (izraelské společnosti by mohly dostat v Arábii povolení a letecká společnost El-Al by mohla používat saúdský letecký prostor) [4], poté uznání mírové iniciativy prince Abdalláha (Arabská liga, 2002) a nastolení diplomatických vztahů (princ Walíd bin Talál by se stal velvyslancem) [5].

Tento projekt by mohl vést k míru v Palestině (uznání palestinského státu a odškodnění uprchlíků), v Libanonu (stažení z území farem Šibcá) a v Sýrii (ukončení podpory džihádistům a ústup z Golanských výšin).

Otázka Golanských výšin bude obzvlášť těžká – Netanjahův úřad (nikoli bez elementu provokace) potvrdil jejich připojení, načež Spojené státy a Rusko prudce zareagovaly na vykázání sil OSN, které byly pověřeny dohledem nad uvolňováním napětí (FNUOD), a na jejich nahrazení organizací al-Qáida [6]. I přes to se ale nedá vyloučit, že se Washington či Moskva již nezavázaly jednat v zájmu Tel Avivu, tj. pro zachování statu quo Golanských výšin.

Tento projekt obecného vyrovnání odráží metodu podnikatelů Donalda Trumpa a Jareda Kushnera o vytvoření ekonomické situace, která prosadí politickou změnu. Nezbytně přitom narazí na opozici Muslimského bratrstva (Hamás) a na trojúhelník islámské politiky: Írán, Katar a Turecko.

2. Irácko-syrský konflikt

Všichni regionální hráči se shodují na tom, že dnešní Irák a Sýrii lze vnímat jako jedno bitevní pole. Nicméně obyvatelé Západu, kteří se drží lží úřadu Bushe mladšího (i když připouštějí zbytečnost zbraní hromadného ničení přičítaných Saddámu Husseinovi) a romantického vyprávění o „arabském jaru“ (i když uznávají, že toto hnutí se nikdy nesnažilo přinést svobodu, ale naopak prosadit politický islám), je nadále považují za odlišné.

Co se týče způsobu, jakým válka začala [7], odkazujeme naše čtenáře na mou knihu „Před našima očima“. Stále platí, že od začátku krize kolem Kataru se válka v Iráku a v Sýrii omezuje
(1) na boj proti Islámskému státu (Mosul a Raqqa) a
(2) a na boj proti Turecku (Bacšíqa a al-Báb) [8].

Pro všechny v regionu je přitom zřejmé, že od nástupu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který s sebou přinesl projekt dvou hedvábných cest, se Washington ze všech sil snažil o vytvoření „Sunnistánu“ mezi Irákem a Sýrií. I Islámský stát financoval, vyzbrojoval a podporoval proto, aby přerušil komunikační osu Bejrút – Damašek – Bagdad – Teherán – Peking.

Trumpův úřad již čtyři měsíce zkoumá a projednává způsob, jakým by mohl tuto politiku změnit a jak by místo současné konfrontace mohl s Pekingem uzavřít partnerství [9].

Přes leckdy protichůdný vývoj přímo na místě zaznamenala irácká a syrská armáda od začátku katarské krize náhlý postup. Osvobodily svá hraniční území od Islámského státu a jsou dnes připraveny provést jejich propojení (tedy: obnovit hedvábnou cestu). Obě armády dělí pouze dvě stě metrů území nelegálně kontrolovaného jednotkami armády USA [10].

Boje na jihu Sýrie zázrakem ustaly. Příměří bylo jednostranně vyhlášeno Damaškem v Dar´á. Moskva a Washington se v Tel Avivu zaručily, že Sýrie na své hranici umožní pouze rozmístění ruských vojsk, a nikoliv íránských, nebo dokonce libanonské organizace Hizballáh.

Stručně řečeno, pokud bude Pentagon poslouchat příkazy z Bílého domu, tak je zde šance na to, že konflikt ustane. Pokračovala by pouze turecká okupace Iráku a Sýrie podle modelu turecké okupace Kypru, čemuž se Evropská unie zbaběle přizpůsobila. Spojené státy a Saúdská Arábie, které byly nepřáteli Iráku a Sýrie, by se staly znovu jejich spojenci.

3. Jemenský konflikt

Jemenci by mohli doplatit na vývoj aktuální situace. Vstoupila-li Saúdská Arábie do války, aby nastolila vládu, která by byla nakloněna společné těžbě na plynových polích v „Pusté čtvrti“, jakož i pro osobní slávu prince Mohameda bin Salmána, v návaznosti na to se zdá, že pomoc, kterou přinesl Írán Húthiům a bývalému prezidentovi Sálihovi, odvrací pozornost arabských zemí a „mezinárodního společenství“ od zločinů, které tam jsou páchány.

Je třeba si vybrat svůj tábor a téměř všichni si zvolili Saúdskou Arábii proti Kataru a jeho tureckým a íránským spojencům. Co je pozitivní v Palestině, Iráku a Sýrii, se ukazuje jako negativní v Jemenu.

Závěr

Od 5. června a od přerušení diplomatických vztahů mezi Rijádem a Dohá se všechny vládní kanceláře připravují na možnou válku, přestože jediné Německo se o ní zmínilo veřejně. Tato situace je o to překvapivější, že se jedná o Katar, a nikoliv o Saúdskou Arábii, která je pozorovatelem v NATO. [11].

Nekončí ani opouštění významných postů v Dohá ze strany jejich držitelů – ať již jde o velvyslankyni Spojených států Danu Shell Smith či trenéra národního fotbalového týmu Jorge Fossatiho. Kvůli riziku možné války své obchodní vztahy s emirátem přerušily nejen státy stranící Rijádu, ale také velký počet společností bez zvláštních vazeb na Záliv. To se například týká největší čínské námořní společnosti COSCO.

Přes své oprávněné historické požadavky se nicméně zdá nemožné, aby Saúdská Arábie Katar anektovala – tím spíš, že ze stejných důvodů odporovala anexi Kuvajtu Irákem. Od dob britské dekolonizace se ve světě prosadilo jedno pravidlo: nikdo nemá právo dotknout se hranic vytvořených Londýnem – jen proto, aby byly zachovány neřešitelné problémy nových nezávislých států. Tímto způsobem Londýn de facto udržuje jejich neustálou závislost. Ostatně – chystaný příchod 43000 pakistánských a tureckých vojáků přicházejících bránit Katar by měl tuto pozici posílit.

Překlad
Rebuild Syria (Česká republika)
rebuildsyria.cz

[1] “Tajné projekty Izraele a Saudské Arábie”, napsal(a) Thierry Meyssan, Traduction New World Order Opposition, Voltaire Network, 22. června 2015.

[2] « La Force « arabe » de Défense commune », par Thierry Meyssan, Réseau Voltaire, 20 avril 2015.

[3] “Jaderný Blízký východ!”, napsal(a) Thierry Meyssan, Traduction New World Order Opposition, Voltaire Network, 14. března 2016.

[4] “Saudi trade talks with Israel are historic first”, Michael Binyon & Gregg Carlstrom, The Times, June 17th, 2017.

[5] « Exclusif : L’Arabie saoudite construit une ambassade en Israël », Réseau Voltaire, 29 mai 2016.

[6] “Rada bezpečnosti OSN se chystá přikázat Izraeli, aby přerušil své vazby na Al-Káidu”, napsal(a) Thierry Meyssan, Zvědavec (Česko) , Voltaire Network, 3. července 2016.

[7] Sous nos Yeux. Du 11-Septembre à Donald Trump, éditions Demi-Lune, 2017.

[8] « Invasion militaire turque de l’Irak », par Ibrahim Al-Jaafari, Réseau Voltaire, 19 octobre 2016.

[9] « Trump : le business contre la guerre », par Thierry Meyssan, Réseau Voltaire, 14 février 2017.

[10] « Les USA empêcheront-ils la réouverture de la route de la soie ? », Réseau Voltaire, 17 juin 2017.

[11] « Israël et des émirs dans l’Otan », par Manlio Dinucci, Traduction Marie-Ange Patrizio, Il Manifesto (Italie) , Réseau Voltaire, 13 mai 2016.

Článek pod licencí Creative Commons

Článek na Voltaire Network může být volně uveřejňován za předpokladu, že je uveden zdroj, je respektována jeho celistvost a není používán pro komerční účely (licence CC BY-NC-ND).

Podpořte Voltaire Network

Navštěvujete tuto stránku, neboť hledáte kvalitní analýzy, které vám umožňují vytvořit si vlastní chápání dnešního světa. Abychom mohli pokračovat v naší práci, potřebujeme Vaši podporu.
Pomozte nám zasláním příspěvku.

Jak se zúčastnit ve Voltaire Network ?

Členové našeho týmu jsou dobrovolníci.
Překladatelé s profesionální úrovní překladu do mateřského jazyka : můžete nám pomoct překladem našich článků.

Systém Clintonové na diskreditaci Trumpa
Systém Clintonové na diskreditaci Trumpa
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Doznání zločince Kerryho
Doznání zločince Kerryho
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Osvobození Idlibu po východním Aleppu
Osvobození Idlibu po východním Aleppu
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
USA hodlají zřídit novou vojenskou základnu v Peru
JIŽNÍ AMERIKA V OHROŽENÍ
USA hodlají zřídit novou vojenskou základnu v Peru
napsal(a) Ariel Noyola Rodríguez, Voltaire Network
 
Může Trump uspět?
Může Trump uspět?
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network
 
Sýrie: Rozšíření konfliktu
Sýrie: Rozšíření konfliktu
napsal(a) Thierry Meyssan, Voltaire Network