Státy
Syrská arabská republika

10950 Články


Podle západních médií a vlád se „ve Východní Ghútě mělo ukrývat na 400.000 umírněných rebelů.“
Jenomže provedená vojenská operace syrských sil za podpory ruských jednotek v souvislosti se zastavením bojů se syrskými rebely (Rezoluce 2401) ukázala úplně něco jiného.
Když bylo k sobotě 24. březnu osvobozeno 94 procent území, zdá se velmi málo pravděpodobné, že by ze zřícenin mělo vynořit tak obrovské množství lidí. Statistické údaje jsou následující:
Z nadvlády džihádistů bylo vysvobozeno 105.000 Syřanů věrných Syrské (...)

Válka v Sýrii je první válkou, která se v naší současné, digitální éře vedla po více jak šest let. Tuny dokumentů, které měly zůstat v tajnosti po celá léta, se již začaly zveřejňovat. Ačkoliv byly uveřejněny v jiných zemích, aby se o nich mezinárodní veřejnost nedozvěděla, jsme již dnes schopni si sestavit, kousek po kousku, celkový obraz věcí, jak se asi udály. Uveřejnění nahrávky poznámek Johna Kerryho, které pronesl v soukromí loni v září, odhaluje politiku ministerstva zahraničí a nutí všechny pozorovatele, včetně nás, k přehodnocení našich původních analýz.

Osvobození Aleppa znamená konec pokusu svrhnout vládu Syrské arabské republiky. Bylo to možné pouze díky odstoupení Kataru a částečné změny pozice Turecka. Avšak část Sýrie je pořád obsazena džihádisty ve službách NATO. Další vojenské vítězství a konec války proto závisí na tajných jednáních, která teprve začínají mezi členy Severoatlantické aliance.
Washington a Paříž znovu nastartovaly propagandistickou mašinérii proti „Bašárovu režimu“
napsal(a)
Thierry Meyssan

Tribunály v Norimberku a Tokiu umožnily spojencům odhalit zločiny, které spáchala Osa zla během druhé světové války, a také posloužily k tomu, že ospravedlnily jak cenu za vítězství, tak za nadvládu nad světem. Na základě tohoto modelu Washington uvěřil, že může soudit a nakonec odsoudit 120 syrských představitelů, včetně prezidenta Bašára Assada, aby tak ospravedlnil válku a svržení Syrské arabské republiky. Vše, co zbývalo udělat, bylo pouze vymyslet jejich zločiny…

Po pěti letech války v Sýrii spadly masky. Zveřejnění textu rusko-americké dohody odhaluje skryté záměry obou velmocí – Washington chce přerušit „Hedvábnou stezku“, zatímco Moskva chce zničit džihádisty. Kromě toho, selhání této dohody a debaty v Radě bezpečnosti OSN demonstrují surrealistický charakter rétoriky prezidenta Obamy – během pěti let nebyl schopen vytvořit dokonce ani menší skupinu „umírněné“ opozice a z toho důvodu je nemůže ani umístit na bojiště, na rozdíl od textu dohody.

Současný kurdský projekt podporovaný Francií a Spojenými státy nemá žádnou souvislost s legitimním projektem, jenž byl uznán těmi samými zeměmi během konference v Sēvres v roce 1920. Dokonce se ani nenachází poblíž stejného území! Tento pseudo Kurdistán není ničím více než západním úplatkem, s účelem obrátit syrské Kurdy proti Damašku. Jeho vytvoření nevyřeší kurdskou otázku a vyprovokovalo by konflikt podobný tomu, jenž postavil proti sobě Izrael a Palestinu na bezmála 70 let. Aby rozmotal současnou situaci, Thierry Meyssan rekapituluje protichůdné postoje devíti hlavních vnějších sil zapletených v této aféře.
Rada bezpečnosti OSN se chystá přikázat Izraeli, aby přerušil své vazby na Al-Káidu
napsal(a)
Thierry Meyssan

V srpnu 2014 se Izrael podílel na vytlačení modrých baretů z golanského nárazového pásma a na dva roky svěřil tuto oblast al-Káidě, které teď zajišťuje logistiku. Pak Benjamin Netanjahu ohlásil svůj záměr porušit rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 338 a Golanské výšiny okupačně anektovat. To byla poslední kapka. USA a Ruská federace se rozhodly Tel-Avivu ukázat jeho místo.

Pokaždé, když Syrská arabská armáda porazí džihádisty, dorazí do Sýrie tisíce nových ozbrojenců. Proto jsme nuceni připustit, že tato válka je pěstěna zvenčí a že bude trvat tak dlouho, dokud budou vojáci posíláni na smrt. Takže musíme pochopit vnější důvody, které ji udržují při životě. Pak, a teprve tehdy, můžeme vypracovat strategii, která zachrání životy.

Neokonzervativci a liberální jestřábi, kteří od roku 2001 připravovali válku proti Sýrii, spoléhali na několik států v OSN a Radě pro spolupráci v Perském zálivu. I když víme o roli, jakou hraje generál David Petraeus v zahájení i pokračování války v současnosti, dvě další osobnosti zůstaly ve stínu. Jsou to Jeffrey Feltman (muž č. 2 v OSN) a Volker Perthes (ředitel hlavního německého think-thanku). Společně s podporou Berlína byli použiti a pořád manipulují Organizací spojených národů za účelem zničení Sýrie.

Bojko Borisov
Ústřední postavou pitavalu je Bojko Borisov. Bulharský premiér už v letech 2009 až 2013, kdy musel pod tlakem masových protestů abdikovat. A znovu od podzimu 2014. Také však držitel černého danu v karate. Do roku 1989 pracoval ve strukturách Ministerstva vnitra. Doktorát z jeho akademie obhájil na téma „Psychologický a fyzický výcvik operativců“. Po převratu vstoupil do služeb Simeona Saxo-Koburského, „postkomunistického“ premiéra z rodokmenu někdejší bulharské dynastie. Borisov napřed šéfoval jeho (...)

Na jedné straně francouzská vláda mobilizuje veškerá svá média, aby udržela soustředění své populace na útoky z 13. listopadu. Na druhé straně, spolu s Izraelem, zahajuje novou válku v Iráku a Sýrii. Cílem již není svrhnout sekulární syrský režim, ani zničit jeho armádu, ale vytvořit koloniální stát na hranici mezi Irákem a Sýrií, řízený Kurdy, aby se uplatnil tlak na arabské státy. Sen Izraelců mezi Nilem a Eufratem je zpět.

Intervence CSTO (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) proti terorismu v Iráku a v Sýrii může být začátkem světového pořádku založeného na spolupráci a obraně civilního obyvatelstva, nebo naopak, období konfrontace mezi Východem a Západem, ve kterém Západ otevřeně podporuje terorismus. Oproti populární víře je toto nasazení vojsk cíleno méně na obranu Iráku a Syrské Arabské Republiky, než samotných členů CSTO. Není tudíž proveditelné. Debaty ve Valném shromáždění a Radě bezpečnosti OSN 30. září ukáží odpověď Washingtonu a jeho spojenců. V každém případě, nic nezůstane při starém.

V Levantě právě došlo k hluboké a významné změně – Ruská armáda v Sýrii začala s nasazením proti terorismu. Ač Rusko od rozpuštění Sovětského svazu na mezinárodní scéně absentovalo, a i když to dělá opatrně, tak právě vytvořilo Rusko-syrskou komisi, která začíná s dodávkami zbraní, sdílením zpravodajství a s posíláním poradců. A to všechno je více méně koordinováno s Bílým domem.

V poslední době byl mezinárodní tisk plný zvěstí o zahájení vojenské operace proti Sýrii. Thierry Meyssan, který již veřejně odsoudil manipulaci generálem Johnem Allenem a jeho přáteli, jejichž cílem je sabotovat dohody USA s Íránem, znovu nahlíží do absurdity tohoto útoku. Vysvětluje, proč strategická podpora nabízená Ruskem a Čínou sekulární Sýrii není dosažitelná.

Po několik měsíců se Barack Obama pokoušel změnit americkou politiku na Středním východě, aby zlikvidoval Islámský emirát za pomoci Sýrie. Ale nemůže to udělat, částečně proto, že léta říkal, že prezident Assad musí odejít, a zadruhé proto, že jeho regionální spojenci podporují Islámský emirát proti Sýrii. Nicméně věci se pomalu vyvíjí, takže by měl být schopen to učinit brzy. Tudíž se zdá, že všechny státy, které podporovaly Islámský emirát, s tím přestaly, což otevřelo cestu pro nové rozdání karet.

Syrský lid zvítězil ve dvou po sobě následujících válkách během čtyř let. Ta země však přesto nepoznala mír. Nejenže washingtonští „liberální jestřábi“ dělají vše, co je v jejich silách, aby tu krizi prodloužili, ale ukuli i plán na přípravu třetí války. Thierry Meyssan odhaluje, jak mají v úmyslu ke svému prospěchu zneužít mírovou konferenci, která má podle plánu proběhnout koncem ledna 2015 v Moskvě.

arton184612-a585e
3. července 2014 stanice BBC ve svém pořadu Newsnight odhalila, že se začátkem roku 2012 vláda Davida Camerona přiblížila k provedení válečného plánu proti Sýrii, který navrhoval lord David Richard, tehdejší šéf Generálního štábu Britských ozbrojených sil .
Británie chtěla v Turecku a Jordánsku vycvičit a vybavit 100 tisíc mužů, kteří by provedli pozemní invazi do Sýrie a ovládli Damašek s pomocí vzdušných útoků porovnatelných s těmi v Bagdádu v roce 2003.
Plán byl předán Britské Národní (...)

Návrh Laurenta Fabiuse podaný u Mezinárodního trestního soudu týkající se zločinů spáchaných v Sýrii byl OSN odmítnut. Skutečně, skryt za zdáním spravedlnosti je ICC nástrojem západního imperialismu. Jeho stíhání je tragikomické, nezdráhá se vymýšlet imaginární zločiny, aby usvědčil obžalované, a účastní se propagandistických operací NATO. Ano, chceme spravedlnost, a ta musí začít souzením pana Fabiuse za jeho zločiny v Sýrii.

Do Damašku přicestovala minulý týden obrovská ruská delegace. Vedl ji vicepremiér Dmitry Rogozin a skládala se mj. ze stínového ministra financí Sergeje Storchaka a ředitele Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Alexandra Fomina.
Rusko-syrský mezivládní výbor se sešel na plenární schůzi a v pracovních skupinách v přátelské a klidné atmosféře.
Kvůli ukrajinské krizi Rusko poslední dva měsíce na Středním východě chybělo. Tato návštěva značí návrat země do regionu a novou politiku směrem k Západu.
Na (...)

23. května se Francouzská Státní rada sama, co se týče rozhodnutí zakázat syrským konzulátům ve Francii pořádat volby, označila za nekompetentní. Damašek oznámil prezidentské volby na 3. června, Syřané žijící v zahraničí mají volit už 28. května.
19 syrských občanů podalo u administrativního soudu stížnost. Podle jejich právníka, Damiena Viguiera, francouzský zákaz jasně porušuje Vídeňské konvence o konzulátních vztazích a odebírá Syřanům fundamentální práva.
Stěžovatelé také zvažují odeslání stížnosti k Evropskému soudu (...)

3. června jdou Syřané volit svého prezidenta. Syřané žijící v zahraničí mohou svá volební práva provádět v zemích s diplomatickým zastoupením.
Francouzská vláda ale oficiálně syrskou ambasádu v Paříži informovala o nesouhlasu s pořádáním voleb na francouzském území.
Vláda demokratické volby označila za „podvod.“ Tvrdí, že volba prezidenta není na Syřanech, musí být ale vytvořena přechodná vláda v kontextu s mezinárodní (...)

Ruská delegace při OSN prohlásila, že Rada bezpečnosti odmítá zaujmout postoj k útoku na syrské město Kassab, čímž někteří její členové odhalují podporu akcí Al-Kájdy.
21. března vnikla na syrské území turecká armáda, aby doprovodila několik stovek džihádistů přidružených ke skupinám Al-Nusra (A-Kájda) a Armáda Islámu (pro-saúdská). Ovládli město Kassab, které obývají pozůstalí přeživších tureckého masakru syrských Arménů v roce 1915. Když syrská armáda zasáhla na obranu města, turecká armáda sestřelila jedno z podpůrných (...)

Hned, jak přišel na svou novou pozici, nově jmenovaný americký velvyslanec pro Sýrii (a ne v Sýrii, protože nežádala od prezidenta Asada kredence) Daniel Rubinstein označil všechny syrské diplomaty ve Spojených státech za persona non grata.
Ambasáda ve Washingtonu a konzuláty v Troyi a Houstonu musí být uzavřeny do 48 hodin a diplomaté musí odejít ze země.
Rozhodnutí se nevztahuje na syrskou delegaci při OSN, na kterou se váže jiná diplomatická dohoda. Velvyslanec při OSN Bashar Jaafari byl ovšem minulý týden (...)

16.března Syrská arabská armáda osvobodila město Yabroud (na libanonské hranici), poslední baštu contras napojených na skupinu Al-Nusra a Islámskou Frontu, saúdskou milici.
Víc jak tisíc contras uteklo do Libanonu.
Osvobození Yabroudu předznamenává konec bitvy o Qalamoun a zabezpečení celé libanonské hranice. To je extrémně tvrdý úder zahraničním ozbrojencům, kteří v zemi operují.
Contras pořád okupují zóny u jordánských a tureckých (...)

Podle jednoho z lídrů Syrské Národní Koalice Kamala al-Labwaniho by SNC byla ochotna uzavřít mírovou dohodu s Izraelem – výměnou na Golanské výšiny by židovský stát mohl posílit pokus syrské opozice pro svržení prezidenta Asada.
Golanské výšiny jsou syrským územím, které je okupováno od války v roce 1967. V roce 1981 jej Izrael anexoval, čímž porušil všechny relevantní rezoluce OSN. Asi 90 tisíc Syřanů odtud uteklo, zatímco 7 tisíc stále žije pod izraelskou okupací.
Prezident Bashar Asad vždycky zvažoval návrat (...)

Washington Post odhalil, že Americká Národní bezpečnostní rada svolala šéfy tajných služeb hlavních států, kteří bojují proti Sýrii . Dvoudenní seminář byl pořádán během mírové konference v Ženevě, ačkoliv pozvánka uváděla, že všechny strany jsou odhodlány násilí zastavit.
Mezi účastníky byla mj.Saúdská Arábie, Katar, Jordánsko a Turecko.
Poradkyně pro národní bezpečnost Susan Riceová přijala saúdského ministra vnitra prince Muhammada bin Nayefa, který nahradil prince Bandara bin Sultána, který momentálně leží v nemocnici. (...)

Evropská komise oznámila, že „rozmrazila“ syrské majetky, aby zafinancovala likvidaci syrských chemických zbraní.
Tohle jednostranné rozhodnutí je v rozporu s rezolucí OPCW, která byla přijata 15.listopadu 2013, která zdůrazňuje syrskou finanční neschopnost zaplatit za destrukci zbraní a vytváří zvláštní mezinárodní fond jako náhradu.
Syrská vláda krádež majetků patřícím syrskému lidu odsoudila. Dále prohlásila, že členské vlády EU pořád pokračují ve financování terorismu, což porušuje rezoluce OSN. A členské státy EU (...)

Tři syrští občané podali u francouzského Cour de Justice de la République stížnost proti Laurentu Fabiusovi za spoluúčast ve výhružkách smrtí, násilného vniknutí do domů, poškozování majetku, znetvořování, vražd, nelegálního držení, únosů, zadržování a zneúcťování lidských ostatků kvůli jejich údajné nepříslušnosti k specifické náboženské skupině.
Žalující strana – pánové Al Kassem, Al Ibrahim a Salim—tvrdí, že Laurent Fábius ve své funkci ministra zahraničí zneužil svou moc pro delegitimaci syrského boje proti teroru a (...)
Sýrie: NATO spolu s Radou pro spolupráci v Zálivu zorganizovaly a financovaly pobití 120 000 Syřanů
napsal(a)
Thierry Meyssan

Pravda jako problém: Co se to v té Sýrii během posledních tří let vlastně dělo? Podle NATO a mediálních zpráv GCC rozpoutal „režim“ krveprolití, aby potlačil demokratickou revoluci. Této verzi však odporuje současná podpora pro vládu odhadovaná různými zdroji mezi 60 až 90% obyvatelstva. Pravda je úplně jiná: NATO a GCC (Rada pro spolupráci v Zálivu) rozhodně jednu po druhé prohrály po sobě následující válku čtvrté generace, a pak nikaragujského typu. Byli to oni, oni samotní, kdo zorganizoval a financoval smrt 120 000 Syřanů.

Prezident Putin nedávno v New York Times napsal, že válka v Sýrii je bojem proti státu a mezinárodnímu džihádismu. Ve stejné době prezident Hollande řekl TF1, že je to válka za demokracii. To je lež, jak je patrné z pokračování jeho proslovu a tvrzení, že probíhají boje ve třech táborech. Za těmito řečnickými rozpory je konec kolonialismu, ke kterému dochází.
1
|
2

Nejoblíbenější