Rozhodnutí Spojených států odstoupit od smlouvy s Íránem, podepsané v Teheránu v roce 2015 pěti stálými členy RB OSN a Německem, vyvolává mimořádně nebezpečnou situaci nejen na Středním východě.

Pro pochopení dopadů tohoto rozhodnutí, přijatého pod nátlakem Izraele, který smlouvu nazval "kapitulací Západu před osou zla vedenou Íránem", musíme vyjít z naprosto konkrétní skutečnosti: Izrael má bombu, ne Írán.

Je to více jak padesát let, kdy Izrael začal vyrábět jaderné zbraně v zařízení Dimona, postaveného především s pomocí Francie a Spojených států. Zařízení nepodléhá inspekcím, neboť Izrael je jediná jaderná mocnost na Středním východě, která nepřistoupila k dohodě o Nerozšiřování jaderných zbraní, kterou ale Írán před pěti lety podepsal.

Důkazy, že Izrael vyrábí jaderné zbraně, byly předloženy před více jak třiceti lety Mordechaiem Vanunu, který pracoval v zařízení v Dimoně: poté co byly potvrzeny největšími experty na jaderné zbraně, důkazy byly zveřejněny 5. října 1986 v The Sunday Times. Vanunu byl unesen Mossadem v Římě a převezen do Izraele, kde byl odsouzen na 18 let káznice a propuštěn v roce 2004, ale vystaven značným omezením.

Izrael má dnes (i když to nepřiznává) arzenál odhadovaný mezi 100-400 kusů jaderných zbraní, mezi které patří mini-nukes a neutronové bomby nové generace a produkuje plutonium a tritium v takovém množství, že jich může vyrobit další stovky.

Izraelské jaderné hlavice jsou připraveny k odpálení pomocí balistických raket Jericho 3 a s pomocí stíhacích bombardérů F-15 a F-16 dodaných USA, ke kterým se nyní přidají F-35.

Jak potvrzují četné kontroly Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Írán nedisponuje jadernými zbraněmi a zavázal se je nevyrábět a na základě dohody přistoupil na přísné mezinárodní kontroly.

Nicméně 3. března 2015 napsal bývalý ministr zahraničních věcí USA Colin Powell ve zveřejněném emailu, "v Teheránu vědí, že Izrael má 200 [jaderných zbraní], všechny namířené na Teherán, a že my jich máme tisíce".

Evropští spojenci USA, kteří formálně pokračují v podpoře smlouvy s Íránem, jsou zásadně na straně Izraele. Německo dodalo čtyři ponorky Dolphin, modifikované tak, aby z nich bylo možné odpalovat střely s plochou dráhou letu s jadernými hlavicemi,

Německo, Francie, Itálie, Řecko a Polsko se se společně s USA zúčastnily největšího leteckého bojového cvičení v dějinách Izraele, Blue Flag 2017. Itálie vázaná smlouvou o vojenské spolupráci s Izraelem (Zákon č. 94, 2005) se na něm podílel stíhačkami Tornádo ze 6. perutě ze základny v Ghedi, určené pro dopravu jaderných bomb USA B61 (které budou za krátko nahrazeny modernějšími B61-12). USA s F-16 z 31st Fighter Wing z Aviana, určené ke stejným úkolům.

Izraelské jaderné zbraně jsou integrované do elektronického systému NATO v rámci "Individuálního programu spolupráce" s Izraelem, státem, který i když není členem Severotlantické aliance, udržuje stálé zastoupení v hlavním štábu NATO v Bruselu.

Podle plánu cvičení USA-Izrael Juniper Cobra 2018, síly USA a NATO dorazí z Evropy (především ze základen v Itálii), aby podpořily Izrael ve válce s Íránem.

Ta by měla být zahájena izraelským útokem na íránská jaderná zařízení, podobně jako v roce 1981, kdy Izrael zaútočil na Osiraq v Iráku. V případě íránské odpovědi by Izrael mohl použít jaderné zbraně, čímž by uvedl do pohybu řetěz kroků s nepředvídatelnými následky.

Překlad
Komunistický svaz mládeže
(KSM)
Zdroj
Il Manifesto (Itálie)