Západní strategie na rozbití Ruska

Německá říše Viléma II. versus Ruská říše Mikuláše II.

Na počátku 20. století, před světovými válkami, byla střední Evropa velmi nestabilní. Na této velké ploše se střetly dvě mocnosti: na západě Německá a Rakousko-Uherská říše, na východě říše Ruská. Byla to vzácná chvíle, kdy si oyvatelé mohli zvolit svého ochránce, protože hranice byly mnohokrát upravovány a žádná se nezdála být definitivní.

Ruské impérium zůstávalo několik staletí zablokováno a zanechalo své poddané v situaci nevědomosti a naprosté bídy, zatímco Německá říše se stala hlavním vědeckým centrem světa a rozvíjela se velkou rychlostí. Proto se většina středoevropských intelektuálů rozhodla podporovat Německo spíše než Rusko.

Během první světové války zahájilo německé a rakousko-uherské ministerstvo zahraničí společnou tajnou operaci: vytvoření Ligy svobodných národů Ruska. Naverbovali mnoho vysoce postavených intelektuálů, aby operaci vedli. Cílem bylo rozbít Ruské impérium vytvořením separatistických hnutí. Liga vyzvala Spojené státy (vstoupily do války až v roce 1917), aby osvobodily zotročené národy.

Spojenectví Bandery, Čankajška a CIA

Dmytro Doncov, budoucí zakladatel „ukrajinského integrálního nacionalismu“ toto hnutí podporoval a dokonce se stal jeho placeným zaměstnancem. Řídil bernskou pobočku a redigoval měsíčník Bulletin des nationalités de Russie ve francouzštině.

Na konci druhé světové války americká tajná služba OSS, ze které se později vyvinula CIA, zorganizovala přesun protikomunistických vůdců ze států Osy do třetího světa a recyklovala je do různých vlád. Vytvořila Asijskou lidovou antikomunistickou ligu kolem čínského Čankajška a poté Světovou antikomunistickou ligu (WACL), s podporou bývalého ukrajinského nacisty Jaroslava Stecka. Tato tajná organizacem – její sídlo je stále na Tchaj-wanu – byla v roce 1990 přejmenována na Světovou ligu pro svobodu a demokracii.

Není proto vůbec náhoda, že v době konfliktu Západu s Ruskem na Ukrajině přicházejí provokace na Tchaj-wanu. Jde o logické rozšíření této strategie. Liga je financována tchajwanskou tajnou službou (financovanou Washingtonem) a její operace jsou kryty coby státní tajemství nejvyšší úrovně.

Ukrajinští nacisté proti Ruské federaci

Dmytro Jaroš, současný poradce vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil, založil s čečenským emírem Antiimperialistickou frontu proti Ruské federaci.

Tento nezakrytě nacistický vůdce a šéf Pravého sektoru Dmytro vytvořil v Ternopolu (západní Ukrajina) v roce 2007, za vlády Viktora Juščenka tuto organizaci s netajeným cílem – zničení Ruska. Zatímco předchozí akce za druhé světové války byly založeny na rozpínavosti Německé říše a za studené války na antikomunismu, tato třetí operace spoléhala především na džihádisty .

První islámský emír Čečenska, Doku Umarov, se chtěl jednání spiklenců zúčastnit, ale protože byl hledán po celém světě a nemohl se dostat z Ruska, vyslal jen své zástupce a v nepřítomnosti byl zvolen spolupředsedou organizace. Na setkání přijeli i džihádisté z Krymu, Adygeje (Kubáň), Dagestánu, Ingušska, Kabardino-Balkarska, Karačajeva-Čerkeska a Osetie.

Konference v Praze a konec šéfa kyjevských tajných služeb

Dmytro Jaroš a mnoho dalších ukrajinských otevřených nacistů bojovali v Čečensku na straně islámského emirátu. V té době západní tisk hovořil o národně osvobozeneckém hnutí a zavedení práva šaría Doku Umarovem mu kupodivu tehdy vůbec nevadilo.

Doncovova díla, která položila základy novodobého ukrajinského nacionalismu se stala povinnou četbou pro 120 000 vojáků ukrajinských nacistických milicí, zatímco Dmytro Jaroš se stal poradcem vrchního velitele ukrajinských armád. Po zahájení ruské Speciální vojenské operace se mnoho z nich přesunulo především do České republiky.

Nikoho proto nemůže překvapit, že západní tajné služby společně s ukrajinskou SBU zorganizovaly ve dnech 23. – 24. července 2022 právě v Praze Fórum svobodných národů Ruska. Kvůli mocenským sporům s některými účastníky se ukrajinská SBU zdráhala konference zúčastnit, což byl zřejmě i jeden z důvodů, které vedly USA k příkazu prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby ředitele SBU odvolal.

Rozbít Rusko na regiony pod kontrolou Západu

Termín „svobodné národy“ nyní používají ukrajinští integrální nacionalisté, včetně známého „ekonoma“ Lva Dobrjanského. Dobrjansky založil Národní výbor zajatých národů již s prezidentem Dwightem Eisenhowerem a Jaroslavem Stetskem a později pomohl založit Světovou antikomunistickou ligu.

Jeho dcera Paula Dobrjanská hrála ústřední roli v propagandistickém aparátu ministerstva zahraničí a tiskové agentury Reuters. Během prezidentství George W. Bushe (ml.) sloužila jako náměstkyně ministra zahraničí pro globální záležitosti. Prezident Donald Trump se ovšem jednoznačně postavil proti jejímu jmenování náměstkyní ministra zahraničí pro politické záležitosti.

Svobodné lidové fórum Ruska používá dnes argument o sebeurčení národů k ospravedlnění rozdělení Ruska. Když byl SSSR rozpuštěn, osamostatnilo se patnáct samostatných států, včetně Ruské federace. Cílem je rozšířit tento počet o dalších 20 samostatných států. Tím by vznikly nejen nové státy na Kavkaze, ale také by se zcela změnila mapa Sibiře, kde by dominoval vliv Číny. Pozoruhodné ovšem je, že národy, které si BND, CIA a SBU přejí „osvobodit“, nikdy nevyjádřily přání opustit Ruskou federaci, snad s výjimkou Čečenska, které ale nyní žije v míru.

Banderovci v Praze, antinacisté v Moskvě

Lépe tak pochopíme, proč ruská armáda ve své speciální vojenské operaci proti ukrajinským nacistům na Donbasu tak zdůrazňuje zapojení čečenských jednotek. Chce tím připomenout, že Rusko splnilo čečenské požadavky po dvou strašlivých válkách. Podobně prezident Čečenské republiky Ramzan Kadyrov vyzývá svůj lid, aby se pomstil za zneužívání, kterého se v jeho zemi dopustili ukrajinští Banderovci po roce 1990.

A rovněž lépe pochopíme, proč po banderovské konferenci v Praze oznámil 15. srpna 2022 prezident Vladimir Putin svolání světové protinacistické konference v Moskvě. Jedním z důvodů svolání takového fóra bezpochyby je, aby se mystifikovaná západní veřejnost dozvěděla alespoň něco více o těchto skutečnostech, jež jsou v Rusku velmi dobře známy, ale západní propagandistická hlavní média o nich pochopitelně mlčí jak zařezaná. Je to jako na Tchajwanu:

Státní tajemství nejvyšší priority.