Izrael, účastník Common Arab Force, shodil 20. května 2015 neutronovou bombu na Jemen. Tento typ taktické jaderné zbraně zabije živé bytosti, bez poškození infrastruktury.

Tradiční rozhovor s francouzským presidentem 14. července, dne národních oslav, byl letos pro Hollanda příležitostí vyjádřit všechny své nemístné a absurdní názory.

Pojďme se podívat na následující část odpovědi na otázku od Claire Chazal ohledně dohod „5 + 1″ s Íránem:

„Francie byla v těchto jednáních velmi pevná a Laurent Fabius tomu předsedal s velkou přísností a pevností. Co byla má starost? Aby nedošlo k šíření jaderných zbraní. Jakému šíření? V tom smyslu, že by Írán mohl vyrobit atomovou bombu. Pokud by ji měl vyrobit Írán, Saudská Arábie, Izrael a další země by ji chtěly vyrobit také. Bylo by to riziko pro celou planetu. Museli jsme to tedy Íránu rozmluvit [1]".

Čili President Hollande jako šéf ozbrojených sil, tedy i kontrolor francouzské jaderné způsobilosti, tvrdí, že Izrael nemá žádné jaderné zbraně.

Každý však ví, že Izrael je jedena ze čtyř jaderných mocností, které nepodepsaly dohodu o nešíření jaderných zbraní (společně s Indií, Pákistánem a Korejskou lidově demokratickou republikou).

V roce 1956 předseda Francouzské rady Guy Mollet (předchůdce F. Hollanda v čele Socialistické strany), organizoval transport jaderné techniky z Francie do Izraele. Za tímto účelem zařídil kancelář v hotelu Matignon pro Shimona Perese (budoucího presidenta Izraele), ze které Peres na projekt dohlížel. Francie vybudovala jadernou elektrárnu ve městě Dimona v izraelské poušti Negev a Shimon Peres se stal jejím ředitelem. Izrael se také účastnil jaderných pokusů v Alžírské poušti. Jako stoupenec kolonizace se Guy Moller spoléhal na Izrael v jejich boji proti alžírské Národní osvobozenecké frontě a ve válce proti Egyptu (Suezské krizi).

Spolupráce zanikla s příchodem Cherlese De Gaullea a skončila dekolonizací Alžírska. Když Izrael napadl své arabské sousedy Egypt, Jordánsko a Sýrii v roce 1967 (teorie „preventivní války“), De Gaulle přerušil s Izraelem vztahy. Několik dní na to USA podepsaly s Izraelem tajnou dohodu, ve které umožnily Izraeli ponechat si atomovou bombu, s tím, že to nebudou publikovat a závazně se zřeknou jakýchkoli nových experimentů.

Izrael pokračoval ve svých výzkumech, nejprve ve spolupráci s Británií, která je výrazně zásobovala hořlavinami hotovými k použití, a pak od roku 1975 ve spolupráci s Jihoafrickou republikou. Těžil z jihoafrických jaderných explozí, zvláště v roce 1979 v Indickém oceáně, aniž by to bylo považováno za porušení dohody s Washingtonem.

Izrael má v současnosti asi 80 až 400 nukleárních hlavic a velký počet neutronových bomb. Z důvodu polohy skutečně nelze použít strategické zbraně v prostředí poblíž Izraele. Takže Izrael se zaměřil na neutronové bomby, jejichž dosah působení je menší.

Celý program odhalil izraelský vědec Mordechaï Vanunu, odpůrce apartheidu, v roce 1986 v Sunday Times [2]. Byl pak v Římě unesen Mossadem, repatriován do Izraele a v tajném vězení držen 18 let. Propuštěn v roce 2004, ale držen v domácím vězení, poskytl rozhovor švýcarské novinářce Silvii Cattori a byl za to hned znovu uvězněn [3].

V roce 2002 izraelský stratég Martin Van Creveld učinil veřejné prohlášení o důležitosti jaderného arsenálu a pohrozil Evropanům odvetou na jejich území, pokud budou déle podporovat Palestince [4]. Mluvilo se tehdy o „komplexu Samson“, jinými slovy o izraelské destruktivní sebevraždě radši než porážce.

6. prosince 2006 americký ministr obrany Robert Gates při slyšení v senátu přiznal, že Izrael vlastní atomovou bombu. Po pár dnech izraelský premiér Ehud Olmert toto přiznal v mimochodem pronesené větě v rozhovoru pro německý kanál N24.

V roce 2010 osmnáct arabských států obhájilo zahrnutí otázky této „izraelské jaderné způsobilosti“ v agendě AIEA (International Agency for Atomic Energy). OSN pak zorganizovalo konferenci o Non-Proliferation Treaty, „Smlouvě o nešíření“, během které Íránská islámská republika navrhla vytvoření „bezjaderné zóny Středního východu“ na základě modelu dohod sjednaných v Latinské Americe a Střední Ásii [5]. Avšak projekt selhal kvůli nesouhlasu Izraele a USA. Spojené státy ilegálně skladovaly jaderné zbraně v Turecku.

Izrael použil neutronové bomby v roce 2006 během války proti Libanonu a znovu pak v Jemenu 20. května 2015. V obou případech byla naměřena radioaktivita.

Proč by Hollande zapíral tak srozumitelná fakta? Je to ignorance, nebo se pokouší obhájit francouzskou pozici při jednáních s Íránem do bodu, než se zamotá do vlastní propagandy? 17. listopadu 2013, na letišti Ben-Gourion v Tel-Avivu Francois Hollande prohlásil v hebrejštině: „Tamid écha-èr ravèr chèl Israël“ – „jsem přítel Izraele a vždy jím budu.“ [6].

Překlad
Almanach.cz

[1] « Entretien de François Hollande pour la fête nationale », par François Hollande, Réseau Voltaire, 14 juillet 2015.

[2] “Revealed : the secrets of Israel’s nuclear arsenal”, The Sunday Times, October 5, 1986.

[3] “Mordechai Vanunu: "Iran poses no threat"”, by Silvia Cattori, Voltaire Network, 10 November 2011.

[4] “The War Game, a controversial view of the current crisis in the Middle East”, Elsevier, 2002, no. 17, p. 52-53, 27 avril 2002.

[5] “Establishment of a nuclear-weapon-free zone in the Middle East”, Voltaire Network, 4 May 2010.

[6] « Déclaration de François Hollande à son arrivée à l’aéroport de Tel-Aviv », par François Hollande, Réseau Voltaire, 17 novembre 2013.